Volební a jednací řád akademického senátu




UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FAKULTA SOCIÁLNLÍCH VĚD




VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU


FAKULTY SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE



Akademický senát Fakulty sociálních věd se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. b) zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), usnesl na tomto Volebním a jednacím řádu Akademického senátu Fakulty sociálních věd, jako na jejím vnitřním předpisu. Jeho přílohou je Jednací řád shromáždění akademické obce Fakulty sociálních věd.


Část I.

Volba členů akademického senátu Fakulty sociálních věd


Čl. 1 – Vyhlášení voleb


Akademický senát Fakulty sociálních věd (dále jen senát a fakulta) vyhlašuje volby podle čl. 7 odst. 9 Statutu fakulty. Lhůtu pro přijímání návrhů na kandidáty stanoví senát fakulty.


Čl. 2 – Seznamy


  1. Nejpozději do 10 dnů před prvním dnem voleb vypracuje děkanát fakulty a předá předsedovi senátu fakulty

    1. seznam studentů, kteří jsou členy akademické obce fakulty,

    2. seznam akademických pracovníků, kteří jsou zařazeni na fakultě.

  2. Předseda senátu postoupí voličské seznamy volební komisi.


Čl. 3 – Volební komise


  1. Pro řízení voleb ustanoví senát volební komisi, která ze svého středu zvolí předsedu.

  2. Návrhy na členy volební komise může podat kterýkoli člen senátu, přičemž se dbá, aby ve volební komisi měli zastoupení reprezentanti nejméně tří institutů fakulty.

  3. Členem volební komise nemůže být žádný z navržených kandidátů do senátu.

  4. O každém členu volební komise se hlasuje zvlášť.

  5. Pracovní náplní volební komise se rozumí

    1. informovat akademickou obec fakulty o pravidlech příslušné volby,

    2. shromažďovat návrhy na kandidáty a sestavovat konečnou kandidátku,

    3. dohlížet na regulérnost voleb i předcházející volební kampaně,

    4. počítat hlasy a určit pořadí podle počtu získaných hlasů,

    5. předkládat senátu eventuální stížnosti na průběh voleb.

  6. Volební komise ukončí svou činnost pořízením písemného zápisu o průběhu voleb, který její členové podepíší. Do zápisu uvedou datum konání voleb, celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků, resp. počet neplatných lístků, a pořadí všech kandidátů, kteří se voleb zúčastnili, podle počtu získaných hlasů. Výrazným způsobem označí kandidáty na místech, kteří byli v souladu s tímto řádem zvoleni. Taktéž oznámí náhradníky podle čl. 7 odst. 1 tohoto řádu. Volební komise ukončí svou činnost vyhlášením a uveřejněním výsledku voleb, v odůvodněných případech potom předáním stížnosti na průběh voleb senátu fakulty (čl. 6 odst. 10).


Čl. 4 – Navrhování kandidátů a sestavení kandidátky


  1. Návrhy kandidátů k volbám může podávat kterýkoli člen akademické obce fakulty (dále jen akademická obec).

  2. Oprávnění kandidovat mají osoby, splňují-li podmínku členství v akademické obci; neslučitelnost funkcí s členstvím v senátu je stanovena v čl. 6 odst. 3 Statutu fakulty.

  3. Návrhy kandidátů se podávají členům volební komise písemnou formou. Návrh musí obsahovat

    jméno a příjmení kandidáta i navrhovatele, název institutu, za který hodlá akademický pracovník kandidovat; název institutu, za který hodlá student kandidovat, zařazení do příslušné komory, písemný souhlas uchazeče se svou kandidaturou.

    1. jméno a příjmení kandidáta i navrhovatele,

    2. název institutu, za který hodlá akademický pracovník kandidovat; název institutu, za který hodlá student kandidovat,

    3. zařazení do příslušné komory,

    4. písemný souhlas uchazeče se svou kandidaturou.

  4. Neúplné návrhy budou volební komisí vyřazeny, za neúplný návrh se však nepokládá návrh, kde u akademického pracovníka nebo studenta není uveden údaj podle odst. 3 písm. b).

  5. Kandidát se může své kandidatury vzdát vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením doručeným volební komisi nejpozději 24 hodin před prvním volebním dnem. Volební komise takovou skutečnost bez odkladu zveřejní. Prohlášení o vzdání se kandidatury nelze vzít zpět. Při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro toho, kdo se kandidatury vzdal, nepřihlíží

  6. Volební komise sestaví kandidátku do voleb.

  7. Kandidátka, jež bude vyhotovena v abecedním uspořádání, bude obsahovat

    1. jméno a příjmení kandidáta,

    2. institut, za něhož uchazeč kandiduje,

    3. zařazení kandidáta do příslušné komory.

  8. Kandidátku musí volební komise zveřejnit nejpozději dva dny před prvním dnem voleb. Ve stejné lhůtě zveřejní volební komise stručné charakteristiky a volební program těch kandidátů, kteří je volební komisi poskytnou.


Čl. 5 – Volební okrsky a volební místnosti


  1. Akademická obec je z důvodu dislokace fakultních pracovišť a četnosti členů akademické obce na návrh volební komise rozdělena na volební okrsky. Příslušnost do volebního okrsku a umístění příslušné volební místnosti musí být voličům oznámeny s dostatečným předstihem. Počet a umístění volebních místností schválí senát na návrh volební komise podle počtu a rozsahu volebních okrsků.

  2. Volební místnost musí být zřetelně označena, vybavena zapečetěnými volebními urnami, zřetelně označenými pro příslušnou část akademické obce a odděleným místem pro nerušené označení hlasovacích lístků.


Čl. 6 – Volby


  1. Právo volit mají všichni členové akademické obce fakulty.

  2. Členové senátu jsou voleni v přímých, rovných a tajných volbách.

  3. Funkční období členů senátu počíná dnem svolání zasedání podle čl. 15 odst. 1.

  4. Volby se konají minimálně ve dvou dnech.

  5. Senát je konstituován jako těleso s rovnoměrným zastoupením členů v komorách – pedagogické a studentské. Zástupcům studentů včetně doktorandů je přiděleno 10 mandátů, zástupcům akademických pracovníků je přiděleno rovněž 10 mandátů.

  6. Každý člen akademické obce volí jak kandidáty do komory pedagogů, tak do komory studentů. Volič smí na volebním lístku zaškrtnout nejvýše pět kandidátů v každé komoře (5 v pedagogické a 5 ve studentské), jimž dává svůj hlas. Při zaškrtnutí většího počtu kandidátů je volební lístek neplatný.

  7. Každý z institutů fakulty musí být v obou komorách zastoupen minimálně jedním kandidátem, pokud takový kandidát existuje. Zástupcem institutu se stává ten kandidát institutu s nejvyšším počtem hlasů. Zbylá místa budou dále obsazena kandidáty podle dosaženého počtu hlasů. V případě rovnosti rozhodne los.

  8. Výsledky voleb zveřejní volební komise na úřední desce fakulty, na vývěskách senátu, případně vývěskách institutů a na webové stránce senátu.

  9. Stížnost na průběh voleb může podat volební komisi kterýkoli člen akademické obce v písemné podobě, nejpozději do tří dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb. O její oprávněnosti rozhodne mimořádné zasedání senátu svolané nejpozději do šesti dnů ode dne doručení stížnosti.

  10. Členství v senátu zaniká:

    1. uplynutím funkčního období stanoveného čl. 7 odst. 11 Statutu fakulty,

    2. okamžikem vzniku neslučitelné funkce (čl. 6 odst. 3 Statutu fakulty),

    3. zánikem členství v akademické obci,

    4. vzdáním se mandátu (čl. 9),

    5. odvoláním z funkce (čl. 10).

  11. Nově zvolení členové senátu se ujímají svých pravomocí v souladu s částí IV. tohoto řádu.


Čl. 7 – Náhradníci


  1. Kandidáti, kteří nezískali mandát, obdrželi však takový počet hlasů, který přesahuje polovinu počtu hlasů odevzdaných pro v pořadí posledního řádně zvoleného kandidáta, se stávají náhradníky. Jejich pořadí je určeno počtem hlasů, který pro ně byl odevzdán.

  2. Uprázdní-li se místo v senátu v důsledku zániku členství jeho člena, nastupuje do senátu náhradník ze seznamu náhradníků, přičemž se dbá ustanovení uvedeného v čl. 6 odst. 7.

  3. Každý se může vzdát svého postavení náhradníka. Písemné prohlášení se doručuje předsedovi senátu.

  4. Klesne-li v průběhu volebního období počet členů senátu více než o čtyři, vyhlásí senát nové volby.


Čl. 8 – Doplňovací volby


  1. Doplňovací volby se konají v případě, kdy nebylo při volebním aktu naplněno všech 20 mandátů, nebo na uvolněné místo člena senátu fakulty není náhradník nebo všichni náhradníci povolání odmítli. Nezvolení kandidáti v doplňovacích volbách se stávají náhradníky.

  2. Pro doplňovací volby platí přiměřeně ustanovení o volbách.


Čl. 9 – Vzdání se mandátu


  1. Člen senátu se může svého mandátu vzdát:

    1. ústním prohlášením učiněným na zasedání senátu,

    2. vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením doručeným k rukám předsedy senátu.

  2. Člen senátu se vzdává mandátu v okamžiku, kdy učiní prohlášení na zasedání senátu podle odst. 1 písm. a) nebo dnem doručení písemného prohlášení předsedovi senátu, v případě stanoveném podle odst. 1 písm. b).


Čl. 10 – Odvolání z funkce člena senátu


Člen senátu může být z funkce odvolán, jestliže se neúčastní 3 po sobě jdoucích zasedání senátu. Na svém následujícím zasedání může senát rozhodnout o jeho odvolání. K přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlasu dvou třetin všech členů senátu.


Část II.


Čl. 11 – Působnost senátu


  1. Působnost senátu je určena zákonem o vysokých školách, vnitřními předpisy Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) a vnitřními předpisy fakulty.

  2. V pochybnostech, zda věc patří do zákonné působnosti senátu, rozhodne senát usnesením s konečnou platností.

  3. Děkan fakulty sdělí senátu každý návrh studijního programu, který má být uskutečňován na fakultě. Senát se posléze usnese na stanovisku k předloženému návrhu studijního programu.

  4. Děkan fakulty je povinen sdělit senátu záměr jmenovat nebo odvolat proděkana a vyžádat si jeho stanovisko.

  5. Děkan fakulty nejmenuje ani neodvolá proděkana, jestliže mu senát nesdělí své stanovisko podle odst. 4; to neplatí, jestliže senát takové stanovisko nesdělí do 30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení děkana podle odst. 4.

  6. Senát na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť. Senát si před konečným rozhodnutím vyžádá (podle čl. 8 odst. 4 Statutu fakulty) stanoviska vedoucích příslušných pracovišť.

  7. Návrh podle odst. 6 musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má senát usnést.

  8. Senát schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty. Návrh vnitřního předpisu fakulty podává děkan.

  9. Návrh podle odst. 8 posoudí plénum senátu, které rozhodne, zda se má senát návrhem vnitřního předpisu fakulty dále zabývat, zda jej vrátí navrhovateli k přepracování, či zda jej zamítne. Po ukončení obecné rozpravy, nebyl-li návrh zamítnut nebo vrácen k přepracování, je návrh předán komisím, které senát označí; legislativní komisi je návrh předán vždy. Orgány senátu, jimž byl návrh vnitřního předpisu fakulty předán, k němu zaujmou stanovisko nejdéle do 60 dnů ode dne předání; neučiní-li tak, má se za to, že jejich stanovisko je kladné. Po vyslechnutí stanovisek orgánů senátu se koná podrobná rozprava o jednotlivých ustanoveních návrhu vnitřního předpisu fakulty. Jestliže senát vyslovil souhlas s jednotlivými ustanoveními návrhu, koná se dále závěrečná rozprava, v níž lze předkládat pouze návrhy týkající se oprav legislativně-technických, jazykových nebo takových, jež logicky vyplývají ze senátem již přijatých návrhů v téže věci. Po závěrečné rozpravě následuje konečné usnesení senátu k návrhu vnitřního předpisu fakulty

  10. Senát schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou děkanem.

  11. Senát schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě. Návrhy podmínek přijímacího řízení ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě podává děkan nejpozději pět měsíců před počátkem lhůty pro podání přihlášek ke studiu. Členové senátu mohou k návrhu předkládat pozměňující a doplňující návrhy.

  12. Senát schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a disciplinární komise fakulty.

  13. Po projednání ve vědecké radě fakulty senát schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty a každou jeho aktualizaci. Návrh se projedná obdobně jako návrh vnitřního předpisu fakulty.

  14. Senát schvaluje rozpočet a další rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem, pokud jejich použití nebylo specifikováno již při jejich přidělení.

  15. Termínem "finanční prostředky fakulty" se rozumí:

    • a. finanční prostředky, jež byly příslušným orgánem univerzity fakultě přiděleny podle zákona a vnitřních předpisů univerzity,

    • b. prostředky získané hospodářskou činností,

    • c. vlastní příjmy včetně grantových prostředků a darů.

  16. Návrh rozdělení finančních prostředků fakulty předkládá děkan; členové senátu mají právo předkládat pozměňovací návrhy, které mají pro navrhovatele povahu doporučení. Při konečném schvalování se přihlíží ke stanovisku ekonomické komise senátu.

  17. Senát průběžně kontroluje, zda jsou finanční prostředky fakulty využívány v souladu s jejich rozdělením a schváleným určením.

  18. Senát obdrží od děkana fakulty průběžnou zprávu o využívání finančních prostředků fakulty kdykoli o to požádá.

  19. Senát se usnáší v souladu s částí III. tohoto řádu o návrhu na jmenování kandidáta na děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce.


Část III.

Volba kandidáta na funkci děkana Fakulty sociálních věd


Čl. 12 – Vyhlášení volby


  1. Volbu kandidáta na funkci děkana vyhlašuje senát tak, aby se konala nejdříve 150, nejpozději 90 dní před uplynutím funkčního období děkana. Termín a místo volby se zveřejní na úřední desce nejméně 30 dní před termínem jejího konání. Současně se zveřejní kontakt na volební komisi senátu, která jediná shromažďuje návrhy na kandidáty na funkci děkana.

  2. Senát zřizuje k volbě děkana fakulty ze svého středu nejméně tříčlennou volební komisi. Pro práci a ustavení volební komise platí přiměřeně čl. 3.

  3. Kandidáty na funkci děkana mohou být zejména docenti nebo profesoři působící na fakultě.

  4. Návrhy na kandidáty může podat kterýkoli člen akademické obce fakulty. Tyto návrhy lze podávat individuálně i kolektivně, vždy však písemnou formou k rukám členů volební komise.

  5. Volební komise je povinna písemně potvrdit přijetí návrhu. Navrhovatel je povinen zároveň informovat kandidáta o svém návrhu a upozornit jej na skutečnost, že jeho kandidatura je platná jen v případě, že do 14 dnů před zamýšleným zasedáním senátu, kde se bude senát usnášet o návrzích na děkana, vyjádří písemně souhlas se svojí kandidaturou, který předá předsedovi volební komise.

  6. Po termínu dle odst. 5 je volební komise povinna zveřejnit úplný seznam kandidátů, kteří splnili výše uvedené náležitosti.

  7. V případě, že některý z kandidátů odstoupí od své kandidatury, je povinen o tomto svém rozhodnutí ihned písemně informovat předsedu volební komise

  8. Čas od uzavření kandidátek je určen pro uchazeče na funkci děkana, aby přednesli své programy a odpověděli na otázky na veřejných zasedáních akademické obce.


Čl. 13 – Usnesení senátu o návrhu na děkana


  1. Vlastní usnesení senátu o návrhu na děkana se přijímá v termínu navrženém senátem, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny jeho členů, a to tajným hlasováním v souladu s § 27 odst. 1 písm. g) a § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách.

  2. Kandidátem na funkci děkana se stává ten uchazeč, jenž obdržel nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

  3. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu jediný navržený kandidát na děkana, o němž se hlasovalo v daném kole, volba končí. V tomto případě se druhé a třetí kolo hlasování nepřipouští a senát vyhlašuje nové volby.

  4. V případě dvou či více kandidátů, z nichž o žádném nebylo v prvním kole rozhodnuto podle odstavce 2, proběhne ve druhém kole hlasování o dvou či více kandidátech, kteří shodně dosáhli nejvyššího počtu hlasů, nebo mezi jediným kandidátem s nejvyšším získaným počtem hlasů a všemi kandidáty, kteří získali druhý nejvyšší počet hlasů. V případě nezvolení kandidáta dojde po rozpravě k opakovanému hlasování podle téhož pravidla uplatněného na výsledky druhého kola. Nedojde-li ke zvolení kandidáta na děkana ve třech hlasovacích kolech, vyhlásí senát do 30 dnů novou volbu.

  5. Nově navržen nesmí být ten, o kom se již jednou hlasovalo podle odst. 3

  6. Volba nabývá platnosti podpisem členů volební komise.

  7. Písemný návrh na jmenování děkana společně se zápisem z jednání senátu předá předseda senátu rektorovi do pěti dnů po volbě. Výsledek volby se zveřejní společně se zápisem z jednání senátu obvyklým způsobem.

  8. Funkční období děkana začíná dnem ukončení funkčního období předcházejícího děkana či v případě volby dle čl. 13 odst. 4 začíná dnem jeho jmenování a trvá 4 roky.


Čl. 14 – Návrh na odvolání děkana


  1. Senát může ze závažných důvodů přijmout usnesení o návrhu na odvolání děkana z funkce. Jednání o tomto kroku senát zahájí, požádá-li o to alespoň jedna třetina všech členů senátu nebo nejméně 100 členů akademické obce.

  2. Senát může podat návrh na odvolání děkana po splnění následujících podmínek:

    1. schválením usnesení o návrhu na odvolání děkana z funkce a jeho odůvodněním,

    2. informováním o tomto usnesení bez zbytečného odkladu děkana fakulty.

    3. Od okamžiku doručení usnesení děkanovi uplyne lhůta nejméně tří týdnů, během nichž má děkan právo zaujmout k návrhu senátu na odvolání z funkce své stanovisko.

  3. Senát ustanoví za tímto účelem volební komisi, která bude dohlížet na regulérnost volby v souladu s § 27 odst. 1 písm. g) a § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách.

  4. Senát se usnáší o tomto návrhu v tajných volbách, návrh je přijat, vyslovily-li se pro něj nejméně tři pětiny všech členů senátu.

  5. Usnesení nabývá platnosti podpisem členů volební komise

  6. O návrhu na odvolání děkana fakulty z funkce informuje předseda senátu rektora nejpozději do 5 dnů. Současně předá rektorovi příslušný protokol o hlasování a zápis ze zasedání senátu.

  7. V případě odvolání děkana rektorem (po vyjádření senátu) či odstoupení děkana před uplynutím jeho funkčního období, navrhne senát rektorovi prostou většinou hlasů kandidáta (z řad proděkanů), který by tuto funkci vykonával do doby jmenování nového děkana. Zároveň senát do deseti dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí o odvolání děkana (odstoupení děkana) předsedovi senátu, vyhlásí novou volbou kandidáta na děkana.

  8. V případě, že se senát usnese podle § 27 odst. 1 písm. g) a § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách na návrhu na odvolání děkana a rektor odmítne děkana odvolat, a potvrdí-li senát své původní stanovisko většinou tří pětin všech členů senátu, přičemž rektor opětovně odmítne děkanovo odvolání, senát do třiceti dnů zahájí hlasování o návrhu na odvolání rektora. Tento postup platí analogicky i v případě opětovného rektorova odmítnutí jmenovat děkana na opětovně potvrzený návrh senátu.


Část IV.

Jednací řád senátu


Čl. 15 – První zasedání senátu


  1. První zasedání senátu svolává odstupující předsednictvo (viz čl. 15 odst. 3) senátu. Termín prvního zasedání senátu vyhlašuje předsednictvo senátu nejpozději do 14 dnů po skončení voleb. První zasedání však nelze svolat, pokud nebyly zvoleny alespoň 2/3 členů senátu.

  2. Nastane-li situace uvedená v odst. 1 větě třetí, potom do doby svolání senátu, vykonává nezbytnou agendu senátu předsednictvo. Veškerá rozhodnutí předsednictva (viz čl. 15 odst. 3) musí senát potvrdit podle čl. 17 odst. 4.

  3. Senát na svém prvním zasedání volí čtyřčlenné předsednictvo senátu (dále jen předsednictvo) včetně předsedy senátu (dále jen předseda), a to na zkušební dobu 6 zasedání senátu. Po uplynutí této doby se tajné hlasování opakuje, přičemž mohou být navrženi do předsednictva (resp. na předsedu) i noví kandidáti. Navržení musí s kandidaturou projevit souhlas.


Čl. 16 – Volby předsednictva a předsedy senátu


  1. Členové předsednictva jsou voleni a odvoláváni tajným hlasováním senátu. K volbě členů předsednictva a předsedy ustanovuje senát ze svého středu tříčlennou volební komisi. Návrhy na členy předsednictva mohou volební komisi předkládat pouze členové senátu. K platnosti voleb předsednictva a předsedy senátu je třeba účasti nejméně 2/3 všech členů senátu.

  2. Při volbě předsednictva napíší členové senátu na volební lístek nejvýše dvě jména kandidátů. Volební lístky, na kterých jsou uvedena více než dvě jména, jsou neplatné.

  3. Členy předsednictva se stávají čtyři členové senátu (dva z komory pedagogické a dva z komory studentské), kteří získají nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů vítěze určí los.

  4. Po volbě předsednictva následuje volba předsedy.

  5. Kandidátem na funkci předsedy může být pouze člen předsednictva. Při volbě předsedy napíší členové senátu na volební lístek nejvýše jedno jméno kandidáta na předsedu. Volební lístky, na kterých je uvedeno více než jedno jméno kandidáta, jsou neplatné

  6. Předsedou se stává ten z kandidátů, který obdržel nejvíce hlasů. V případě rovnosti hlasů se volba opakuje. Není-li rozhodnuto o kandidátovi na předsedu ani ve druhém kole, koná se po uplynutí 7 dnů nová volba

  7. Předsednictvo i předsedu lze odvolat prostou většinou hlasů při účasti nejméně 2/3 všech členů senátu. Případné nové volby předsednictva (resp. předsedy) se v tomto případě konají až na příštím zasedání senátu, stanoveném v souladu s časovým plánem senátu (čl. 20).

  8. Uvolní-li se v průběhu funkčního období funkce člena předsednictva (resp. předsedy), konají se na příštím zasedání senátu doplňovací volby. Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně.


Čl. 17 – Předsednictvo


  1. 1. Předsednictvo je výkonným orgánem senátu.

  2. 2. Předsednictvu přísluší

    1. navrhovat časový plán zasedání senátu,

    2. navrhovat program jednotlivých zasedání senátu,

    3. připravovat podklady pro zasedání senátu nebo je opatřovat,

    4. svolávat zasedání senátu,

    5. zabezpečovat úkoly vyplývající z usnesení senátu.

  3. Předsednictvo se schází podle potřeby. Schůzi předsednictva svolává předseda. O svolání předsednictva může požádat kterýkoli jeho člen.

  4. V záležitostech, které nesnesou odkladu a které nejsou vyjmenovány v čl. 6 odst. 4 písm. a) až h) Statutu fakulty, je v období mezi zasedáními senátu oprávněno rozhodnout předsednictvo. V takovém případě podléhá příslušné rozhodnutí předsednictva dodatečnému schválení na příštím zasedání senátu; postačí souhlas prosté většiny přítomných. Neschválí-li senát rozhodnutí předsednictva, následuje tajné hlasování o důvěře předsednictvu jako celku.

  5. Do zápisu ze schůzí předsednictva je oprávněn nahlédnout každý člen senátu. Zápis se ukládá v archivu senátu.

  6. Informaci o jednání předsednictva a jeho závěrech přednáší předseda nebo jím pověřený člen předsednictva na příštím zasedání senátu.



Čl. 18 – Předseda


  1. Předseda řídí, přerušuje, odročuje a ukončuje zasedání senátu i předsednictva.

  2. V případě nepřítomnosti předsedy jej zastupuje jím pověřený člen předsednictva.

  3. Předseda podepisuje zápisy ze schůzí.

  4. Předseda reprezentuje senát a vede potřebná jednání s děkanem, popřípadě tajemníkem nebo proděkanem, pokud není v konkrétních případech usneseno jinak. Předseda může v odůvodněných případech delegovat k jednáním s děkanem, proděkanem nebo tajemníkem fakulty člena senátu, zpravidla pak příslušné předsedy komisí.


Čl. 19 – Jednatel


  1. Jednatel je člen senátu schválený senátem. Pořizuje bez zbytečného odkladu zápisy z jednání senátu a zajišťuje základní administrativní agendu senátu.

  2. Při své činnosti spolupracuje s děkanátem, zejména při rozesílání zápisů a jednotlivých dokumentů souvisejících s činností senátu.

  3. Jednatel zajišťuje zveřejnění zápisu, usnesení a předběžného programu příštího jednání v budovách fakulty.


Čl. 20 – Časový plán zasedání senátu


  1. 1. Časový plán zasedání na období jednoho semestru schvaluje senát.

  2. 2. Časový plán zasedání senátu se zasílá:

    1. a. všem členům senátu,

    2. b. děkanovi.

  3. Časový plán zasedání senátu se zveřejňuje obvyklým způsobem.


Čl. 21 – Řádná a mimořádná zasedání senátu


  1. Řádné zasedání senátu svolává předsednictvo senátu podle schváleného časového plánu. O změně termínu řádného zasedání může rozhodnout senát.

  2. Mimořádné zasedání svolává předsednictvo senátu, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů senátu nebo děkan. Nevyplývá-li z obsahu žádosti delší lhůta, svolává je do 10 dnů.

  3. Termín a místo konání řádného zasedání musí být oznámen dotčeným osobám a orgánům alespoň 10 dnů předem, mimořádného zasedání alespoň 3 dny předem.


Čl. 22 – Jednání senátu


  1. Jednání senátu lze zahájit, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů senátu. Sníží-li se v průběhu jednání počet přítomných členů pod uvedenou hranici, jednání po 15 minutách trvání tohoto stavu předseda ukončí.

  2. Jednání senátu jsou veřejná.

  3. Výsledky jednání jsou taktéž veřejné a jsou součástí zápisu.


Čl. 23 – Program jednání


  1. 1. Program jednání jednotlivých zasedání senátu vychází především ze zákona o vysokých školách, ze statutu fakulty, z usnesení senátu, z návrhů jiných orgánů fakulty, z návrhů předsednictva, z návrhů členů senátu a z návrhů členů akademické obce.

  2. 2. Navržený program jednání musí být oznámen způsobem stanoveným v čl. 19 odst. 3. V naléhavých případech může předsednictvo návrh dodatečně doplnit nebo změnit.

  3. 3. Po zahájení jednání umožní předsedající členům senátu předložit doplňovací nebo pozměňovací návrhy k pořadu jednání. Právo předložit takové návrhy přísluší rovněž děkanovi.

  4. 4. Navržený program, jakož i přijetí doplňovacích nebo pozměňovacích návrhů podle odstavce 2 nebo 3 schvaluje senát. Pozdější změny programu nejsou přípustné.



Čl. 24 – Podkladové materiály


  1. Jednotlivé body pořadu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Tyto materiály předkládá navrhovatel, který žádá o projednání, nejpozději 5 pracovních dnů přede dnem zasedání senátu. V odůvodněných případech může předsednictvo zkrátit tuto lhůtu až na dva kalendářní dny, u mimořádných zasedání na jeden den. Písemné materiály se doručují členům senátu obvyklou formou.

  2. V jednotlivých případech lze se souhlasem předsednictva bod pořadu projednat bez písemného podkladového materiálu. Úvodní slovo při projednávání přednese v tomto případě pověřený člen předsednictva nebo navrhovatel. Senát může takový postup odmítnout a vyžádat si předložení písemného podkladového materiálu. Příslušný bod se v tomto případě stáhne z pořadu jednání.

  3. Senát může odmítnout předložené písemné materiály jako nedostačující. Poslední věta odstavce 2 platí v takovém případě obdobně.

  4. Lhůtu pro předložení podkladových materiálů ve smyslu rozhodnutí, schválení či usnesení senátu podle čl. 6 odst. 4 písm. a) až h) Statutu fakulty nelze zkrátit.


Čl. 25 – Účast na jednání a stanoviska


  1. Senát může pozvat k jednání i jiné osoby, než které jsou uvedeny v čl. 24 odst. 1, je-li toho zapotřebí k řádnému objasnění projednávané věci.

  2. V případě nesouladu mezi usnesením senátu a stanoviskem děkana v otázkách, ke kterým se Akademický senát pouze vyjadřuje, může přizvat předseda senátu k novému projednání věci děkana. Bez přítomnosti děkana nelze věc znovu projednat.

  3. Senát si může vyžádat stanovisko kteréhokoli samosprávného akademického orgánu fakulty i součástí fakulty, jakož i stanovisko tajemníka. Jestliže jsou vyžádaná stanoviska předkládána písemně, je zapotřebí je předat předsednictvu nejpozději 5 pracovních dnů před zasedáním senátu.


Čl. 26 – Rozprava


  1. K jednotlivým bodům pořadu se koná rozprava. V rozpravě mohou vystoupit členové senátu, děkan, proděkani, tajemník, kterýkoli člen akademické obce, zaměstnanci univerzity působící na fakultě, případně předsednictvem pozvaní hosté.

  2. Přihlášky do rozpravy se podávají předem u předsedajícího nebo v průběhu rozpravy přímo.

  3. Při zahájení rozpravy oznámí předsedající předem přihlášené řečníky a uděluje jim postupně slovo v tom pořadí, v jakém se přihlásili. Po vyčerpání pořadu předem přihlášených pokračuje rozprava přímým přihlašováním.

  4. Člen senátu má právo na faktickou poznámku, která reaguje na průběh rozpravy. Slovo mu bude uděleno neprodleně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout dvě minuty.

  5. Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy ve vztahu k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo přednesených v úvodním slově.

  6. Na závěr rozpravy bude uděleno slovo navrhovateli, jestliže o ně požádá.

  7. Nikdo nesmí být nikým přerušován, když mluví. Výjimkou z tohoto pravidla je předsedající, který je oprávněn odejmout slovo z vlastního uvážení nebo pokud řečnická doba překročí 5 minut. Člen senátu může vznést proti takovému postupu námitku, o níž neprodleně rozhodne senát.

  8. Předsedající může navrhnout ukončení rozpravy, pokud je zřejmé, že její pokračování nemůže přispět k objasnění projednávané věci.


Čl. 27 – Usnesení


  1. Senát projevuje vůli usnesením.

  2. Celá usnesení musí být doslovně uvedena v zápisu.

  3. Usnesení nabývá okamžitě platnosti, nestanoví-li se v něm výslovně jinak.

  4. Usnesení podepisuje předseda senátu nebo jím pověřený člen předsednictva senátu.


Čl. 28 – Hlasování


  1. Senát hlasuje zvlášť o každém návrhu, který mu byl předložen, pokud je ten, kdo návrh podal, nevezme do zahájení hlasování zpět.

  2. O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. O doplňovacích a pozměňovacích návrzích se hlasuje před hlasováním o původním návrhu v pořadí opačném, než v jakém byly předloženy. Jestliže byl podán návrh na stažení bodu z pořadu jednání, hlasuje se o něm nejdříve. U návrhů formulovaných alternativně se nejprve hlasuje o jednotlivých alternativách a následně o návrhu vzešlém z tohoto hlasování; nejlepší alternativa se zjistí prostou většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů se hlasování po stručné doplňující rozpravě k alternativám opakuje; získá-li některá alternativa takový počet hlasů, kterého je zapotřebí k přijetí návrhu, v hlasování se nepokračuje. Pro pozměňovací návrhy se musí vyslovit nadpoloviční většina přítomných bez ohledu na to, jakého výsledku hlasování je zapotřebí k přijetí původního návrhu.

  3. Před každým hlasováním upozorní předsedající členy senátu, že bude přikročeno k hlasování, a zjistí počet členů senátu, kteří jsou jednání přítomni.

  4. Hlasování je veřejné, pokud ze zákona o vysokých školách, statutu nebo tohoto řádu nevyplývá něco jiného. Je-li hlasování veřejné, hlasuje se zdvižením ruky.

  5. Je-li hlasování tajné, hlasuje se hlasovacími lístky. Výsledek tajného hlasování zjišťuje tříčlenná komise.

  6. Hlasování nesmí být přerušeno.

  7. Po ukončení hlasování nebo po zjištění výsledků hlasování vyhlásí předsedající výsledek tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh, proti návrhu a počet členů senátu, kteří se zdrželi hlasování. Jestliže se člen senátu, ač byl přítomen, hlasování nezúčastnil, má se za to, že se hlasování zdržel.


Čl. 29 – Zápis a archivace


  1. O každém zasedání senátu se pořizuje zápis. Zápis pořizuje jednatel. Správnost zápisu písemně stvrzuje předsedající.

  2. Pro zveřejnění zápisu ze zasedání senátu platí ustanovení čl. 19 odst. 2 a 3.

  3. Zápis se též zveřejňuje na webové stránce senátu.

  4. Do archivu senátu se ukládají originály přijatých usnesení podepsané předsedou a ve věcech podle čl. 6 odst. 4 písm. b) Statutu fakulty též děkanem v plném znění, včetně důležitých údajů, zejména jména předkladatele, odůvodnění a hlasovacího poměru, zápisy z jednání senátu podepsané jednatelem a předsedou senátu a rozhodnutí, doporučení orgánů senátu podepsané jejich předsedy. Odepření podpisů nemá vliv na platnost přijatého usnesení. Dále se do archivu mohou uložit i jiné materiály vztahující se k činnosti senátu.

  5. Texty jsou do archivu ukládány bez zbytečného odkladu a číslovány takto: [pořadové číslo v daném roce]/ [rok].

  6. Texty listin pocházejících ze senátu a podepsaných předsedou jsou v archivu v originálním znění. Archiv je veřejně přístupný a je povoleno z něj pořizovat výpisy a kopie.

  7. Archiv vede a pečuje o něj jednatel senátu.


Čl. 30 – Poradní orgány


  1. Senát může zřizovat stálé i dočasné poradní orgány (komise).

  2. Poradním orgánům předsedá vždy člen senátu. Členy poradních orgánů mohou být i ostatní členové akademické obce.

  3. Členy poradního orgánu schvaluje senát.

  4. Členové poradních orgánů volí ze svého středu předsedu.

  5. Evidenci poradních orgánů a jejich členů vede jednatel.

  6. Stálými komisemi senátu jsou komise ekonomická, legislativní a studijní. Každá komise má nejméně tři členy.

  7. Ukončení činnosti poradních orgánů je v kompetenci senátu. Dočasné poradní orgány končí činnost po skončení úkolu, pro který byly zřízeny. Stálé poradní orgány končí činnost s ukončením funkčního období senátu.


Čl. 31 – Zvláštní komise


Senát může ustanovit z členů senátu zvláštní komisi pro řešení rozporu mezi usnesením senátu a stanoviskem děkana. Zvláštní komise je složena z lichého počtu členů. Každý člen zvláštní komise musí být z jiného institutu nebo součásti fakulty. Členové zvláštní komise volí ze svého středu předsedu. Zvláštní komise podává senátu doporučení k novému projednání věci. Bez tohoto doporučení nelze věc znovu projednat.


Čl. 32 – Jednání ostatních orgánů


  1. Na jednání předsednictva, poradních orgánů a zvláštní komise se vztahují přiměřeně předchozí ustanovení tohoto řádu.

  2. Zápisy ze schůzí předsednictva, poradních orgánů, a zvláštní komise pořizují určení členové těchto orgánů pověření předsedy dotčených orgánů. Pro tyto zápisy platí přiměřeně čl. 29 tohoto řádu


Čl. 33 – Zrušovací ustanovení


Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty sociálních věd ze dne 8. 6. 2001 ve znění změn a doplňků.




Čl. 34 – Závěrečná ustanovení


  1. Tento předpis schválil senát fakulty dne 10. 6. 2008.

  2. Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem univerzity .

  3. Tento předpis nabývá účinnosti první den kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy nabyl platnosti.




PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.

Prof. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc.

předseda AS UK FSV

děkan UK FSV





[1] § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění. Akademický senát univerzity schválil tento předpis dne 10. 10. 2008.


Příloha Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty sociálních věd



Jednací řád shromáždění akademické obce Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze


Čl. 1

Shromáždění akademické obce Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (dále jen fakulta a akademická obec) může svolat senát nebo děkan fakulty.


Čl. 2


  1. V rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce musí být uvedeno zejména:

    1. místo a čas konání shromáždění,

    2. označení předsedajícího shromáždění,

    3. předmět jednání shromáždění akademické obce.

  2. Rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce se uveřejní na úřední desce fakulty a na vnitřní počítačové síti fakulty nejméně 7 dní před konáním shromáždění.


Čl. 3


  1. Shromáždění akademické obce zahajuje, řídí a ukončuje předsedající shromáždění.

  2. Předsedajícím shromáždění je:

    1. předseda akademického senátu fakulty (dále jen senát), svolal-li shromáždění akademické obce senát,

    2. děkan fakulty, svolal-li shromáždění akademické obce děkan

  3. Předsedající řídící shromáždění akademické obce zejména:

    1. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o konání shromáždění akademické obce,

    2. řídí průběh rozpravy o věci, která je předmětem jednání shromáždění,

    3. uděluje a odnímá přítomným členům akademické obce fakulty slovo; dbá, aby se hovořilo k projednávané věci a nikoli nepřiměřeně dlouho,

    4. vyhlašuje hlasování, považuje-li to za vhodné; dává zjistit a vyhlašuje výsledek takového hlasování.

  4. Pro jednání uvedená v odst. 3 písm. a) až d) platí přiměřeně příslušná ustanovení Volebního a jednacího řádu senátu.


Čl. 4


  1. Právo účastnit se shromáždění akademické obce mají všichni členové akademické obce.

  2. Předmětem jednání je věc uvedená v rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce.


Čl. 5


Jestliže se shromáždění akademické obce o nějaké věci usneslo hlasováním, má výsledek takového hlasování povahu doporučení pro orgán fakulty, do jehož působnosti věc náleží.








Volební a jednací řád akademického senátu





UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FAKULTA SOCIÁLNLÍCH VĚD




VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU


FAKULTY SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE



Akademický senát Fakulty sociálních věd se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. b) zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), usnesl na tomto Volebním a jednacím řádu Akademického senátu Fakulty sociálních věd, jako na jejím vnitřním předpisu. Jeho přílohou je Jednací řád shromáždění akademické obce Fakulty sociálních věd.


Část I.

Volba členů akademického senátu Fakulty sociálních věd


Čl. 1 – Vyhlášení voleb


Akademický senát Fakulty sociálních věd (dále jen senát a fakulta) vyhlašuje volby podle čl. 7 odst. 9 Statutu fakulty. Lhůtu pro přijímání návrhů na kandidáty stanoví senát fakulty.


Čl. 2 – Seznamy


  1. Nejpozději do 10 dnů před prvním dnem voleb vypracuje děkanát fakulty a předá předsedovi senátu fakulty

    1. seznam studentů, kteří jsou členy akademické obce fakulty,

    2. seznam akademických pracovníků, kteří jsou zařazeni na fakultě.

  2. Předseda senátu postoupí voličské seznamy volební komisi.


Čl. 3 – Volební komise


  1. Pro řízení voleb ustanoví senát volební komisi, která ze svého středu zvolí předsedu.

  2. Návrhy na členy volební komise může podat kterýkoli člen senátu, přičemž se dbá, aby ve volební komisi měli zastoupení reprezentanti nejméně tří institutů fakulty.

  3. Členem volební komise nemůže být žádný z navržených kandidátů do senátu.

  4. O každém členu volební komise se hlasuje zvlášť.

  5. Pracovní náplní volební komise se rozumí

    1. informovat akademickou obec fakulty o pravidlech příslušné volby,

    2. shromažďovat návrhy na kandidáty a sestavovat konečnou kandidátku,

    3. dohlížet na regulérnost voleb i předcházející volební kampaně,

    4. počítat hlasy a určit pořadí podle počtu získaných hlasů,

    5. předkládat senátu eventuální stížnosti na průběh voleb.

  6. Volební komise ukončí svou činnost pořízením písemného zápisu o průběhu voleb, který její členové podepíší. Do zápisu uvedou datum konání voleb, celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků, resp. počet neplatných lístků, a pořadí všech kandidátů, kteří se voleb zúčastnili, podle počtu získaných hlasů. Výrazným způsobem označí kandidáty na místech, kteří byli v souladu s tímto řádem zvoleni. Taktéž oznámí náhradníky podle čl. 7 odst. 1 tohoto řádu. Volební komise ukončí svou činnost vyhlášením a uveřejněním výsledku voleb, v odůvodněných případech potom předáním stížnosti na průběh voleb senátu fakulty (čl. 6 odst. 10).


Čl. 4 – Navrhování kandidátů a sestavení kandidátky


  1. Návrhy kandidátů k volbám může podávat kterýkoli člen akademické obce fakulty (dále jen akademická obec).

  2. Oprávnění kandidovat mají osoby, splňují-li podmínku členství v akademické obci; neslučitelnost funkcí s členstvím v senátu je stanovena v čl. 6 odst. 3 Statutu fakulty.

  3. Návrhy kandidátů se podávají členům volební komise písemnou formou. Návrh musí obsahovat

    jméno a příjmení kandidáta i navrhovatele, název institutu, za který hodlá akademický pracovník kandidovat; název institutu, za který hodlá student kandidovat, zařazení do příslušné komory, písemný souhlas uchazeče se svou kandidaturou.

    1. jméno a příjmení kandidáta i navrhovatele,

    2. název institutu, za který hodlá akademický pracovník kandidovat; název institutu, za který hodlá student kandidovat,

    3. zařazení do příslušné komory,

    4. písemný souhlas uchazeče se svou kandidaturou.

  4. Neúplné návrhy budou volební komisí vyřazeny, za neúplný návrh se však nepokládá návrh, kde u akademického pracovníka nebo studenta není uveden údaj podle odst. 3 písm. b).

  5. Kandidát se může své kandidatury vzdát vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením doručeným volební komisi nejpozději 24 hodin před prvním volebním dnem. Volební komise takovou skutečnost bez odkladu zveřejní. Prohlášení o vzdání se kandidatury nelze vzít zpět. Při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro toho, kdo se kandidatury vzdal, nepřihlíží

  6. Volební komise sestaví kandidátku do voleb.

  7. Kandidátka, jež bude vyhotovena v abecedním uspořádání, bude obsahovat

    1. jméno a příjmení kandidáta,

    2. institut, za něhož uchazeč kandiduje,

    3. zařazení kandidáta do příslušné komory.

  8. Kandidátku musí volební komise zveřejnit nejpozději dva dny před prvním dnem voleb. Ve stejné lhůtě zveřejní volební komise stručné charakteristiky a volební program těch kandidátů, kteří je volební komisi poskytnou.


Čl. 5 – Volební okrsky a volební místnosti


  1. Akademická obec je z důvodu dislokace fakultních pracovišť a četnosti členů akademické obce na návrh volební komise rozdělena na volební okrsky. Příslušnost do volebního okrsku a umístění příslušné volební místnosti musí být voličům oznámeny s dostatečným předstihem. Počet a umístění volebních místností schválí senát na návrh volební komise podle počtu a rozsahu volebních okrsků.

  2. Volební místnost musí být zřetelně označena, vybavena zapečetěnými volebními urnami, zřetelně označenými pro příslušnou část akademické obce a odděleným místem pro nerušené označení hlasovacích lístků.


Čl. 6 – Volby


  1. Právo volit mají všichni členové akademické obce fakulty.

  2. Členové senátu jsou voleni v přímých, rovných a tajných volbách.

  3. Funkční období členů senátu počíná dnem svolání zasedání podle čl. 15 odst. 1.

  4. Volby se konají minimálně ve dvou dnech.

  5. Senát je konstituován jako těleso s rovnoměrným zastoupením členů v komorách – pedagogické a studentské. Zástupcům studentů včetně doktorandů je přiděleno 10 mandátů, zástupcům akademických pracovníků je přiděleno rovněž 10 mandátů.

  6. Každý člen akademické obce volí jak kandidáty do komory pedagogů, tak do komory studentů. Volič smí na volebním lístku zaškrtnout nejvýše pět kandidátů v každé komoře (5 v pedagogické a 5 ve studentské), jimž dává svůj hlas. Při zaškrtnutí většího počtu kandidátů je volební lístek neplatný.

  7. Každý z institutů fakulty musí být v obou komorách zastoupen minimálně jedním kandidátem, pokud takový kandidát existuje. Zástupcem institutu se stává ten kandidát institutu s nejvyšším počtem hlasů. Zbylá místa budou dále obsazena kandidáty podle dosaženého počtu hlasů. V případě rovnosti rozhodne los.

  8. Výsledky voleb zveřejní volební komise na úřední desce fakulty, na vývěskách senátu, případně vývěskách institutů a na webové stránce senátu.

  9. Stížnost na průběh voleb může podat volební komisi kterýkoli člen akademické obce v písemné podobě, nejpozději do tří dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb. O její oprávněnosti rozhodne mimořádné zasedání senátu svolané nejpozději do šesti dnů ode dne doručení stížnosti.

  10. Členství v senátu zaniká:

    1. uplynutím funkčního období stanoveného čl. 7 odst. 11 Statutu fakulty,

    2. okamžikem vzniku neslučitelné funkce (čl. 6 odst. 3 Statutu fakulty),

    3. zánikem členství v akademické obci,

    4. vzdáním se mandátu (čl. 9),

    5. odvoláním z funkce (čl. 10).

  11. Nově zvolení členové senátu se ujímají svých pravomocí v souladu s částí IV. tohoto řádu.


Čl. 7 – Náhradníci


  1. Kandidáti, kteří nezískali mandát, obdrželi však takový počet hlasů, který přesahuje polovinu počtu hlasů odevzdaných pro v pořadí posledního řádně zvoleného kandidáta, se stávají náhradníky. Jejich pořadí je určeno počtem hlasů, který pro ně byl odevzdán.

  2. Uprázdní-li se místo v senátu v důsledku zániku členství jeho člena, nastupuje do senátu náhradník ze seznamu náhradníků, přičemž se dbá ustanovení uvedeného v čl. 6 odst. 7.

  3. Každý se může vzdát svého postavení náhradníka. Písemné prohlášení se doručuje předsedovi senátu.

  4. Klesne-li v průběhu volebního období počet členů senátu více než o čtyři, vyhlásí senát nové volby.


Čl. 8 – Doplňovací volby


  1. Doplňovací volby se konají v případě, kdy nebylo při volebním aktu naplněno všech 20 mandátů, nebo na uvolněné místo člena senátu fakulty není náhradník nebo všichni náhradníci povolání odmítli. Nezvolení kandidáti v doplňovacích volbách se stávají náhradníky.

  2. Pro doplňovací volby platí přiměřeně ustanovení o volbách.


Čl. 9 – Vzdání se mandátu


  1. Člen senátu se může svého mandátu vzdát:

    1. ústním prohlášením učiněným na zasedání senátu,

    2. vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením doručeným k rukám předsedy senátu.

  2. Člen senátu se vzdává mandátu v okamžiku, kdy učiní prohlášení na zasedání senátu podle odst. 1 písm. a) nebo dnem doručení písemného prohlášení předsedovi senátu, v případě stanoveném podle odst. 1 písm. b).


Čl. 10 – Odvolání z funkce člena senátu


Člen senátu může být z funkce odvolán, jestliže se neúčastní 3 po sobě jdoucích zasedání senátu. Na svém následujícím zasedání může senát rozhodnout o jeho odvolání. K přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlasu dvou třetin všech členů senátu.


Část II.


Čl. 11 – Působnost senátu


  1. Působnost senátu je určena zákonem o vysokých školách, vnitřními předpisy Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) a vnitřními předpisy fakulty.

  2. V pochybnostech, zda věc patří do zákonné působnosti senátu, rozhodne senát usnesením s konečnou platností.

  3. Děkan fakulty sdělí senátu každý návrh studijního programu, který má být uskutečňován na fakultě. Senát se posléze usnese na stanovisku k předloženému návrhu studijního programu.

  4. Děkan fakulty je povinen sdělit senátu záměr jmenovat nebo odvolat proděkana a vyžádat si jeho stanovisko.

  5. Děkan fakulty nejmenuje ani neodvolá proděkana, jestliže mu senát nesdělí své stanovisko podle odst. 4; to neplatí, jestliže senát takové stanovisko nesdělí do 30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení děkana podle odst. 4.

  6. Senát na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť. Senát si před konečným rozhodnutím vyžádá (podle čl. 8 odst. 4 Statutu fakulty) stanoviska vedoucích příslušných pracovišť.

  7. Návrh podle odst. 6 musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má senát usnést.

  8. Senát schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty. Návrh vnitřního předpisu fakulty podává děkan.

  9. Návrh podle odst. 8 posoudí plénum senátu, které rozhodne, zda se má senát návrhem vnitřního předpisu fakulty dále zabývat, zda jej vrátí navrhovateli k přepracování, či zda jej zamítne. Po ukončení obecné rozpravy, nebyl-li návrh zamítnut nebo vrácen k přepracování, je návrh předán komisím, které senát označí; legislativní komisi je návrh předán vždy. Orgány senátu, jimž byl návrh vnitřního předpisu fakulty předán, k němu zaujmou stanovisko nejdéle do 60 dnů ode dne předání; neučiní-li tak, má se za to, že jejich stanovisko je kladné. Po vyslechnutí stanovisek orgánů senátu se koná podrobná rozprava o jednotlivých ustanoveních návrhu vnitřního předpisu fakulty. Jestliže senát vyslovil souhlas s jednotlivými ustanoveními návrhu, koná se dále závěrečná rozprava, v níž lze předkládat pouze návrhy týkající se oprav legislativně-technických, jazykových nebo takových, jež logicky vyplývají ze senátem již přijatých návrhů v téže věci. Po závěrečné rozpravě následuje konečné usnesení senátu k návrhu vnitřního předpisu fakulty

  10. Senát schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou děkanem.

  11. Senát schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě. Návrhy podmínek přijímacího řízení ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě podává děkan nejpozději pět měsíců před počátkem lhůty pro podání přihlášek ke studiu. Členové senátu mohou k návrhu předkládat pozměňující a doplňující návrhy.

  12. Senát schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a disciplinární komise fakulty.

  13. Po projednání ve vědecké radě fakulty senát schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty a každou jeho aktualizaci. Návrh se projedná obdobně jako návrh vnitřního předpisu fakulty.

  14. Senát schvaluje rozpočet a další rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem, pokud jejich použití nebylo specifikováno již při jejich přidělení.

  15. Termínem "finanční prostředky fakulty" se rozumí:

    • a. finanční prostředky, jež byly příslušným orgánem univerzity fakultě přiděleny podle zákona a vnitřních předpisů univerzity,

    • b. prostředky získané hospodářskou činností,

    • c. vlastní příjmy včetně grantových prostředků a darů.

  16. Návrh rozdělení finančních prostředků fakulty předkládá děkan; členové senátu mají právo předkládat pozměňovací návrhy, které mají pro navrhovatele povahu doporučení. Při konečném schvalování se přihlíží ke stanovisku ekonomické komise senátu.

  17. Senát průběžně kontroluje, zda jsou finanční prostředky fakulty využívány v souladu s jejich rozdělením a schváleným určením.

  18. Senát obdrží od děkana fakulty průběžnou zprávu o využívání finančních prostředků fakulty kdykoli o to požádá.

  19. Senát se usnáší v souladu s částí III. tohoto řádu o návrhu na jmenování kandidáta na děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce.


Část III.

Volba kandidáta na funkci děkana Fakulty sociálních věd


Čl. 12 – Vyhlášení volby


  1. Volbu kandidáta na funkci děkana vyhlašuje senát tak, aby se konala nejdříve 150, nejpozději 90 dní před uplynutím funkčního období děkana. Termín a místo volby se zveřejní na úřední desce nejméně 30 dní před termínem jejího konání. Současně se zveřejní kontakt na volební komisi senátu, která jediná shromažďuje návrhy na kandidáty na funkci děkana.

  2. Senát zřizuje k volbě děkana fakulty ze svého středu nejméně tříčlennou volební komisi. Pro práci a ustavení volební komise platí přiměřeně čl. 3.

  3. Kandidáty na funkci děkana mohou být zejména docenti nebo profesoři působící na fakultě.

  4. Návrhy na kandidáty může podat kterýkoli člen akademické obce fakulty. Tyto návrhy lze podávat individuálně i kolektivně, vždy však písemnou formou k rukám členů volební komise.

  5. Volební komise je povinna písemně potvrdit přijetí návrhu. Navrhovatel je povinen zároveň informovat kandidáta o svém návrhu a upozornit jej na skutečnost, že jeho kandidatura je platná jen v případě, že do 14 dnů před zamýšleným zasedáním senátu, kde se bude senát usnášet o návrzích na děkana, vyjádří písemně souhlas se svojí kandidaturou, který předá předsedovi volební komise.

  6. Po termínu dle odst. 5 je volební komise povinna zveřejnit úplný seznam kandidátů, kteří splnili výše uvedené náležitosti.

  7. V případě, že některý z kandidátů odstoupí od své kandidatury, je povinen o tomto svém rozhodnutí ihned písemně informovat předsedu volební komise

  8. Čas od uzavření kandidátek je určen pro uchazeče na funkci děkana, aby přednesli své programy a odpověděli na otázky na veřejných zasedáních akademické obce.


Čl. 13 – Usnesení senátu o návrhu na děkana


  1. Vlastní usnesení senátu o návrhu na děkana se přijímá v termínu navrženém senátem, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny jeho členů, a to tajným hlasováním v souladu s § 27 odst. 1 písm. g) a § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách.

  2. Kandidátem na funkci děkana se stává ten uchazeč, jenž obdržel nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

  3. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu jediný navržený kandidát na děkana, o němž se hlasovalo v daném kole, volba končí. V tomto případě se druhé a třetí kolo hlasování nepřipouští a senát vyhlašuje nové volby.

  4. V případě dvou či více kandidátů, z nichž o žádném nebylo v prvním kole rozhodnuto podle odstavce 2, proběhne ve druhém kole hlasování o dvou či více kandidátech, kteří shodně dosáhli nejvyššího počtu hlasů, nebo mezi jediným kandidátem s nejvyšším získaným počtem hlasů a všemi kandidáty, kteří získali druhý nejvyšší počet hlasů. V případě nezvolení kandidáta dojde po rozpravě k opakovanému hlasování podle téhož pravidla uplatněného na výsledky druhého kola. Nedojde-li ke zvolení kandidáta na děkana ve třech hlasovacích kolech, vyhlásí senát do 30 dnů novou volbu.

  5. Nově navržen nesmí být ten, o kom se již jednou hlasovalo podle odst. 3

  6. Volba nabývá platnosti podpisem členů volební komise.

  7. Písemný návrh na jmenování děkana společně se zápisem z jednání senátu předá předseda senátu rektorovi do pěti dnů po volbě. Výsledek volby se zveřejní společně se zápisem z jednání senátu obvyklým způsobem.

  8. Funkční období děkana začíná dnem ukončení funkčního období předcházejícího děkana či v případě volby dle čl. 13 odst. 4 začíná dnem jeho jmenování a trvá 4 roky.


Čl. 14 – Návrh na odvolání děkana


  1. Senát může ze závažných důvodů přijmout usnesení o návrhu na odvolání děkana z funkce. Jednání o tomto kroku senát zahájí, požádá-li o to alespoň jedna třetina všech členů senátu nebo nejméně 100 členů akademické obce.

  2. Senát může podat návrh na odvolání děkana po splnění následujících podmínek:

    1. schválením usnesení o návrhu na odvolání děkana z funkce a jeho odůvodněním,

    2. informováním o tomto usnesení bez zbytečného odkladu děkana fakulty.

    3. Od okamžiku doručení usnesení děkanovi uplyne lhůta nejméně tří týdnů, během nichž má děkan právo zaujmout k návrhu senátu na odvolání z funkce své stanovisko.

  3. Senát ustanoví za tímto účelem volební komisi, která bude dohlížet na regulérnost volby v souladu s § 27 odst. 1 písm. g) a § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách.

  4. Senát se usnáší o tomto návrhu v tajných volbách, návrh je přijat, vyslovily-li se pro něj nejméně tři pětiny všech členů senátu.

  5. Usnesení nabývá platnosti podpisem členů volební komise

  6. O návrhu na odvolání děkana fakulty z funkce informuje předseda senátu rektora nejpozději do 5 dnů. Současně předá rektorovi příslušný protokol o hlasování a zápis ze zasedání senátu.

  7. V případě odvolání děkana rektorem (po vyjádření senátu) či odstoupení děkana před uplynutím jeho funkčního období, navrhne senát rektorovi prostou většinou hlasů kandidáta (z řad proděkanů), který by tuto funkci vykonával do doby jmenování nového děkana. Zároveň senát do deseti dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí o odvolání děkana (odstoupení děkana) předsedovi senátu, vyhlásí novou volbou kandidáta na děkana.

  8. V případě, že se senát usnese podle § 27 odst. 1 písm. g) a § 27 odst. 3 zákona o vysokých školách na návrhu na odvolání děkana a rektor odmítne děkana odvolat, a potvrdí-li senát své původní stanovisko většinou tří pětin všech členů senátu, přičemž rektor opětovně odmítne děkanovo odvolání, senát do třiceti dnů zahájí hlasování o návrhu na odvolání rektora. Tento postup platí analogicky i v případě opětovného rektorova odmítnutí jmenovat děkana na opětovně potvrzený návrh senátu.


Část IV.

Jednací řád senátu


Čl. 15 – První zasedání senátu


  1. První zasedání senátu svolává odstupující předsednictvo (viz čl. 15 odst. 3) senátu. Termín prvního zasedání senátu vyhlašuje předsednictvo senátu nejpozději do 14 dnů po skončení voleb. První zasedání však nelze svolat, pokud nebyly zvoleny alespoň 2/3 členů senátu.

  2. Nastane-li situace uvedená v odst. 1 větě třetí, potom do doby svolání senátu, vykonává nezbytnou agendu senátu předsednictvo. Veškerá rozhodnutí předsednictva (viz čl. 15 odst. 3) musí senát potvrdit podle čl. 17 odst. 4.

  3. Senát na svém prvním zasedání volí čtyřčlenné předsednictvo senátu (dále jen předsednictvo) včetně předsedy senátu (dále jen předseda), a to na zkušební dobu 6 zasedání senátu. Po uplynutí této doby se tajné hlasování opakuje, přičemž mohou být navrženi do předsednictva (resp. na předsedu) i noví kandidáti. Navržení musí s kandidaturou projevit souhlas.


Čl. 16 – Volby předsednictva a předsedy senátu


  1. Členové předsednictva jsou voleni a odvoláváni tajným hlasováním senátu. K volbě členů předsednictva a předsedy ustanovuje senát ze svého středu tříčlennou volební komisi. Návrhy na členy předsednictva mohou volební komisi předkládat pouze členové senátu. K platnosti voleb předsednictva a předsedy senátu je třeba účasti nejméně 2/3 všech členů senátu.

  2. Při volbě předsednictva napíší členové senátu na volební lístek nejvýše dvě jména kandidátů. Volební lístky, na kterých jsou uvedena více než dvě jména, jsou neplatné.

  3. Členy předsednictva se stávají čtyři členové senátu (dva z komory pedagogické a dva z komory studentské), kteří získají nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů vítěze určí los.

  4. Po volbě předsednictva následuje volba předsedy.

  5. Kandidátem na funkci předsedy může být pouze člen předsednictva. Při volbě předsedy napíší členové senátu na volební lístek nejvýše jedno jméno kandidáta na předsedu. Volební lístky, na kterých je uvedeno více než jedno jméno kandidáta, jsou neplatné

  6. Předsedou se stává ten z kandidátů, který obdržel nejvíce hlasů. V případě rovnosti hlasů se volba opakuje. Není-li rozhodnuto o kandidátovi na předsedu ani ve druhém kole, koná se po uplynutí 7 dnů nová volba

  7. Předsednictvo i předsedu lze odvolat prostou většinou hlasů při účasti nejméně 2/3 všech členů senátu. Případné nové volby předsednictva (resp. předsedy) se v tomto případě konají až na příštím zasedání senátu, stanoveném v souladu s časovým plánem senátu (čl. 20).

  8. Uvolní-li se v průběhu funkčního období funkce člena předsednictva (resp. předsedy), konají se na příštím zasedání senátu doplňovací volby. Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně.


Čl. 17 – Předsednictvo


  1. 1. Předsednictvo je výkonným orgánem senátu.

  2. 2. Předsednictvu přísluší

    1. navrhovat časový plán zasedání senátu,

    2. navrhovat program jednotlivých zasedání senátu,

    3. připravovat podklady pro zasedání senátu nebo je opatřovat,

    4. svolávat zasedání senátu,

    5. zabezpečovat úkoly vyplývající z usnesení senátu.

  3. Předsednictvo se schází podle potřeby. Schůzi předsednictva svolává předseda. O svolání předsednictva může požádat kterýkoli jeho člen.

  4. V záležitostech, které nesnesou odkladu a které nejsou vyjmenovány v čl. 6 odst. 4 písm. a) až h) Statutu fakulty, je v období mezi zasedáními senátu oprávněno rozhodnout předsednictvo. V takovém případě podléhá příslušné rozhodnutí předsednictva dodatečnému schválení na příštím zasedání senátu; postačí souhlas prosté většiny přítomných. Neschválí-li senát rozhodnutí předsednictva, následuje tajné hlasování o důvěře předsednictvu jako celku.

  5. Do zápisu ze schůzí předsednictva je oprávněn nahlédnout každý člen senátu. Zápis se ukládá v archivu senátu.

  6. Informaci o jednání předsednictva a jeho závěrech přednáší předseda nebo jím pověřený člen předsednictva na příštím zasedání senátu.



Čl. 18 – Předseda


  1. Předseda řídí, přerušuje, odročuje a ukončuje zasedání senátu i předsednictva.

  2. V případě nepřítomnosti předsedy jej zastupuje jím pověřený člen předsednictva.

  3. Předseda podepisuje zápisy ze schůzí.

  4. Předseda reprezentuje senát a vede potřebná jednání s děkanem, popřípadě tajemníkem nebo proděkanem, pokud není v konkrétních případech usneseno jinak. Předseda může v odůvodněných případech delegovat k jednáním s děkanem, proděkanem nebo tajemníkem fakulty člena senátu, zpravidla pak příslušné předsedy komisí.


Čl. 19 – Jednatel


  1. Jednatel je člen senátu schválený senátem. Pořizuje bez zbytečného odkladu zápisy z jednání senátu a zajišťuje základní administrativní agendu senátu.

  2. Při své činnosti spolupracuje s děkanátem, zejména při rozesílání zápisů a jednotlivých dokumentů souvisejících s činností senátu.

  3. Jednatel zajišťuje zveřejnění zápisu, usnesení a předběžného programu příštího jednání v budovách fakulty.


Čl. 20 – Časový plán zasedání senátu


  1. 1. Časový plán zasedání na období jednoho semestru schvaluje senát.

  2. 2. Časový plán zasedání senátu se zasílá:

    1. a. všem členům senátu,

    2. b. děkanovi.

  3. Časový plán zasedání senátu se zveřejňuje obvyklým způsobem.


Čl. 21 – Řádná a mimořádná zasedání senátu


  1. Řádné zasedání senátu svolává předsednictvo senátu podle schváleného časového plánu. O změně termínu řádného zasedání může rozhodnout senát.

  2. Mimořádné zasedání svolává předsednictvo senátu, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů senátu nebo děkan. Nevyplývá-li z obsahu žádosti delší lhůta, svolává je do 10 dnů.

  3. Termín a místo konání řádného zasedání musí být oznámen dotčeným osobám a orgánům alespoň 10 dnů předem, mimořádného zasedání alespoň 3 dny předem.


Čl. 22 – Jednání senátu


  1. Jednání senátu lze zahájit, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů senátu. Sníží-li se v průběhu jednání počet přítomných členů pod uvedenou hranici, jednání po 15 minutách trvání tohoto stavu předseda ukončí.

  2. Jednání senátu jsou veřejná.

  3. Výsledky jednání jsou taktéž veřejné a jsou součástí zápisu.


Čl. 23 – Program jednání


  1. 1. Program jednání jednotlivých zasedání senátu vychází především ze zákona o vysokých školách, ze statutu fakulty, z usnesení senátu, z návrhů jiných orgánů fakulty, z návrhů předsednictva, z návrhů členů senátu a z návrhů členů akademické obce.

  2. 2. Navržený program jednání musí být oznámen způsobem stanoveným v čl. 19 odst. 3. V naléhavých případech může předsednictvo návrh dodatečně doplnit nebo změnit.

  3. 3. Po zahájení jednání umožní předsedající členům senátu předložit doplňovací nebo pozměňovací návrhy k pořadu jednání. Právo předložit takové návrhy přísluší rovněž děkanovi.

  4. 4. Navržený program, jakož i přijetí doplňovacích nebo pozměňovacích návrhů podle odstavce 2 nebo 3 schvaluje senát. Pozdější změny programu nejsou přípustné.



Čl. 24 – Podkladové materiály


  1. Jednotlivé body pořadu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Tyto materiály předkládá navrhovatel, který žádá o projednání, nejpozději 5 pracovních dnů přede dnem zasedání senátu. V odůvodněných případech může předsednictvo zkrátit tuto lhůtu až na dva kalendářní dny, u mimořádných zasedání na jeden den. Písemné materiály se doručují členům senátu obvyklou formou.

  2. V jednotlivých případech lze se souhlasem předsednictva bod pořadu projednat bez písemného podkladového materiálu. Úvodní slovo při projednávání přednese v tomto případě pověřený člen předsednictva nebo navrhovatel. Senát může takový postup odmítnout a vyžádat si předložení písemného podkladového materiálu. Příslušný bod se v tomto případě stáhne z pořadu jednání.

  3. Senát může odmítnout předložené písemné materiály jako nedostačující. Poslední věta odstavce 2 platí v takovém případě obdobně.

  4. Lhůtu pro předložení podkladových materiálů ve smyslu rozhodnutí, schválení či usnesení senátu podle čl. 6 odst. 4 písm. a) až h) Statutu fakulty nelze zkrátit.


Čl. 25 – Účast na jednání a stanoviska


  1. Senát může pozvat k jednání i jiné osoby, než které jsou uvedeny v čl. 24 odst. 1, je-li toho zapotřebí k řádnému objasnění projednávané věci.

  2. V případě nesouladu mezi usnesením senátu a stanoviskem děkana v otázkách, ke kterým se Akademický senát pouze vyjadřuje, může přizvat předseda senátu k novému projednání věci děkana. Bez přítomnosti děkana nelze věc znovu projednat.

  3. Senát si může vyžádat stanovisko kteréhokoli samosprávného akademického orgánu fakulty i součástí fakulty, jakož i stanovisko tajemníka. Jestliže jsou vyžádaná stanoviska předkládána písemně, je zapotřebí je předat předsednictvu nejpozději 5 pracovních dnů před zasedáním senátu.


Čl. 26 – Rozprava


  1. K jednotlivým bodům pořadu se koná rozprava. V rozpravě mohou vystoupit členové senátu, děkan, proděkani, tajemník, kterýkoli člen akademické obce, zaměstnanci univerzity působící na fakultě, případně předsednictvem pozvaní hosté.

  2. Přihlášky do rozpravy se podávají předem u předsedajícího nebo v průběhu rozpravy přímo.

  3. Při zahájení rozpravy oznámí předsedající předem přihlášené řečníky a uděluje jim postupně slovo v tom pořadí, v jakém se přihlásili. Po vyčerpání pořadu předem přihlášených pokračuje rozprava přímým přihlašováním.

  4. Člen senátu má právo na faktickou poznámku, která reaguje na průběh rozpravy. Slovo mu bude uděleno neprodleně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout dvě minuty.

  5. Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy ve vztahu k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo přednesených v úvodním slově.

  6. Na závěr rozpravy bude uděleno slovo navrhovateli, jestliže o ně požádá.

  7. Nikdo nesmí být nikým přerušován, když mluví. Výjimkou z tohoto pravidla je předsedající, který je oprávněn odejmout slovo z vlastního uvážení nebo pokud řečnická doba překročí 5 minut. Člen senátu může vznést proti takovému postupu námitku, o níž neprodleně rozhodne senát.

  8. Předsedající může navrhnout ukončení rozpravy, pokud je zřejmé, že její pokračování nemůže přispět k objasnění projednávané věci.


Čl. 27 – Usnesení


  1. Senát projevuje vůli usnesením.

  2. Celá usnesení musí být doslovně uvedena v zápisu.

  3. Usnesení nabývá okamžitě platnosti, nestanoví-li se v něm výslovně jinak.

  4. Usnesení podepisuje předseda senátu nebo jím pověřený člen předsednictva senátu.


Čl. 28 – Hlasování


  1. Senát hlasuje zvlášť o každém návrhu, který mu byl předložen, pokud je ten, kdo návrh podal, nevezme do zahájení hlasování zpět.

  2. O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. O doplňovacích a pozměňovacích návrzích se hlasuje před hlasováním o původním návrhu v pořadí opačném, než v jakém byly předloženy. Jestliže byl podán návrh na stažení bodu z pořadu jednání, hlasuje se o něm nejdříve. U návrhů formulovaných alternativně se nejprve hlasuje o jednotlivých alternativách a následně o návrhu vzešlém z tohoto hlasování; nejlepší alternativa se zjistí prostou většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů se hlasování po stručné doplňující rozpravě k alternativám opakuje; získá-li některá alternativa takový počet hlasů, kterého je zapotřebí k přijetí návrhu, v hlasování se nepokračuje. Pro pozměňovací návrhy se musí vyslovit nadpoloviční většina přítomných bez ohledu na to, jakého výsledku hlasování je zapotřebí k přijetí původního návrhu.

  3. Před každým hlasováním upozorní předsedající členy senátu, že bude přikročeno k hlasování, a zjistí počet členů senátu, kteří jsou jednání přítomni.

  4. Hlasování je veřejné, pokud ze zákona o vysokých školách, statutu nebo tohoto řádu nevyplývá něco jiného. Je-li hlasování veřejné, hlasuje se zdvižením ruky.

  5. Je-li hlasování tajné, hlasuje se hlasovacími lístky. Výsledek tajného hlasování zjišťuje tříčlenná komise.

  6. Hlasování nesmí být přerušeno.

  7. Po ukončení hlasování nebo po zjištění výsledků hlasování vyhlásí předsedající výsledek tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh, proti návrhu a počet členů senátu, kteří se zdrželi hlasování. Jestliže se člen senátu, ač byl přítomen, hlasování nezúčastnil, má se za to, že se hlasování zdržel.


Čl. 29 – Zápis a archivace


  1. O každém zasedání senátu se pořizuje zápis. Zápis pořizuje jednatel. Správnost zápisu písemně stvrzuje předsedající.

  2. Pro zveřejnění zápisu ze zasedání senátu platí ustanovení čl. 19 odst. 2 a 3.

  3. Zápis se též zveřejňuje na webové stránce senátu.

  4. Do archivu senátu se ukládají originály přijatých usnesení podepsané předsedou a ve věcech podle čl. 6 odst. 4 písm. b) Statutu fakulty též děkanem v plném znění, včetně důležitých údajů, zejména jména předkladatele, odůvodnění a hlasovacího poměru, zápisy z jednání senátu podepsané jednatelem a předsedou senátu a rozhodnutí, doporučení orgánů senátu podepsané jejich předsedy. Odepření podpisů nemá vliv na platnost přijatého usnesení. Dále se do archivu mohou uložit i jiné materiály vztahující se k činnosti senátu.

  5. Texty jsou do archivu ukládány bez zbytečného odkladu a číslovány takto: [pořadové číslo v daném roce]/ [rok].

  6. Texty listin pocházejících ze senátu a podepsaných předsedou jsou v archivu v originálním znění. Archiv je veřejně přístupný a je povoleno z něj pořizovat výpisy a kopie.

  7. Archiv vede a pečuje o něj jednatel senátu.


Čl. 30 – Poradní orgány


  1. Senát může zřizovat stálé i dočasné poradní orgány (komise).

  2. Poradním orgánům předsedá vždy člen senátu. Členy poradních orgánů mohou být i ostatní členové akademické obce.

  3. Členy poradního orgánu schvaluje senát.

  4. Členové poradních orgánů volí ze svého středu předsedu.

  5. Evidenci poradních orgánů a jejich členů vede jednatel.

  6. Stálými komisemi senátu jsou komise ekonomická, legislativní a studijní. Každá komise má nejméně tři členy.

  7. Ukončení činnosti poradních orgánů je v kompetenci senátu. Dočasné poradní orgány končí činnost po skončení úkolu, pro který byly zřízeny. Stálé poradní orgány končí činnost s ukončením funkčního období senátu.


Čl. 31 – Zvláštní komise


Senát může ustanovit z členů senátu zvláštní komisi pro řešení rozporu mezi usnesením senátu a stanoviskem děkana. Zvláštní komise je složena z lichého počtu členů. Každý člen zvláštní komise musí být z jiného institutu nebo součásti fakulty. Členové zvláštní komise volí ze svého středu předsedu. Zvláštní komise podává senátu doporučení k novému projednání věci. Bez tohoto doporučení nelze věc znovu projednat.


Čl. 32 – Jednání ostatních orgánů


  1. Na jednání předsednictva, poradních orgánů a zvláštní komise se vztahují přiměřeně předchozí ustanovení tohoto řádu.

  2. Zápisy ze schůzí předsednictva, poradních orgánů, a zvláštní komise pořizují určení členové těchto orgánů pověření předsedy dotčených orgánů. Pro tyto zápisy platí přiměřeně čl. 29 tohoto řádu


Čl. 33 – Zrušovací ustanovení


Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty sociálních věd ze dne 8. 6. 2001 ve znění změn a doplňků.




Čl. 34 – Závěrečná ustanovení


  1. Tento předpis schválil senát fakulty dne 10. 6. 2008.

  2. Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem univerzity .

  3. Tento předpis nabývá účinnosti první den kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy nabyl platnosti.




PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.

Prof. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc.

předseda AS UK FSV

děkan UK FSV





[1] § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění. Akademický senát univerzity schválil tento předpis dne 10. 10. 2008.


Příloha Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty sociálních věd



Jednací řád shromáždění akademické obce Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze


Čl. 1

Shromáždění akademické obce Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (dále jen fakulta a akademická obec) může svolat senát nebo děkan fakulty.


Čl. 2


  1. V rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce musí být uvedeno zejména:

    1. místo a čas konání shromáždění,

    2. označení předsedajícího shromáždění,

    3. předmět jednání shromáždění akademické obce.

  2. Rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce se uveřejní na úřední desce fakulty a na vnitřní počítačové síti fakulty nejméně 7 dní před konáním shromáždění.


Čl. 3


  1. Shromáždění akademické obce zahajuje, řídí a ukončuje předsedající shromáždění.

  2. Předsedajícím shromáždění je:

    1. předseda akademického senátu fakulty (dále jen senát), svolal-li shromáždění akademické obce senát,

    2. děkan fakulty, svolal-li shromáždění akademické obce děkan

  3. Předsedající řídící shromáždění akademické obce zejména:

    1. pořizuje, nebo dává pořídit, a podepisuje zápis o konání shromáždění akademické obce,

    2. řídí průběh rozpravy o věci, která je předmětem jednání shromáždění,

    3. uděluje a odnímá přítomným členům akademické obce fakulty slovo; dbá, aby se hovořilo k projednávané věci a nikoli nepřiměřeně dlouho,

    4. vyhlašuje hlasování, považuje-li to za vhodné; dává zjistit a vyhlašuje výsledek takového hlasování.

  4. Pro jednání uvedená v odst. 3 písm. a) až d) platí přiměřeně příslušná ustanovení Volebního a jednacího řádu senátu.


Čl. 4


  1. Právo účastnit se shromáždění akademické obce mají všichni členové akademické obce.

  2. Předmětem jednání je věc uvedená v rozhodnutí o svolání shromáždění akademické obce.


Čl. 5


Jestliže se shromáždění akademické obce o nějaké věci usneslo hlasováním, má výsledek takového hlasování povahu doporučení pro orgán fakulty, do jehož působnosti věc náleží.