Pravidla pro organizaci studia
Předpisy a dokumenty
Ke stažení
Stáhněte si tento dokument:

PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA


UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD


PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA

NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE


Akademický senát Fakulty sociálních věd

se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých

školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění,

a podle čl.15 a 19 Statutu Fakulty sociálních věd

usnesl na těchto Pravidlech pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd

jako jejím vnitřním předpisu:


Čl. 1

Úvodní ustanovení


  1. 1. Tato Pravidla pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „Pravidla“) stanoví podle čl. 19 odst. 1 a 2 a souvisejících ustanovení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) požadavky studijních programů, resp. studijních oborů uskutečňovaných na Fakultě sociálních věd (dále jen „fakulta“) a upravují podrobnosti o organizaci studia na fakultě.


Část I.

Požadavky bakalářských a magisterských studijních programů

podle Studijního a zkušebního řádu univerzity


Čl. 2

Úseky studijních programů

(K čl. 4 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)




  1. Úseky studia všech studijních oborů realizovaných na fakultě v rámci studijních programů jsou ročníky.



Čl. 2a

Specializace v rámci studijních programů a oborů

(k čl. 4 odst. 7 studijního a zkušebního řádu univerzity)


Specializace uskutečňované v rámci rámci studijních programů a oborů jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto předpisu.


Čl. 3

Podíl kreditů za volitelné předměty pro průběžnou kontrolu studia

(K čl. 4 odst. 7 a 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity)

  1. Pro účely aktuální průběžné kontroly se vždy započítávají všechny kredity získané absolvováním předmětů v daném úseku studia, u volitelných předmětů se jejich výše řídí čl. 4 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity.


Čl. 4

Minimální počty kreditů

(K čl. 4 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Minimální počty kreditů nutné pro zápis do dalšího úseku prezenční formy studia studijních programů jsou:


    1. v bakalářských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):


      • 30 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      • 60 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      • 90 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      • 150 kreditů pro zápis do pátého úseku studia

      • 180 kreditů pro zápis do šestého úseku studia


      v bakalářských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později):


      1. 45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      2. 90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      3. 135 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      4. 180 kreditů pro zápis do pátého úseku studia

      5. 180 kreditů pro zápis do šestého úseku studia

    2. v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):


      • 20 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      • 40 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      • 80 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      • 120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.


      v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později)


      1. 45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      2. 90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      3. 120 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      4. 120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.


  2. V případě přerušení na semestr se snižuje povinnost minimálního počtu kreditů stanovená pro zápis do příslušného úseku studia o jednu polovinu rozdílu minimálního počtu kreditů nutných pro zápis do předchozího a příslušného úseku studia.

  3. Ve zcela výjimečných případech (zejména zdravotních důvodů, např. vážné nemoci či úrazu) může děkan studentovi na základě řádně doložené písemné žádosti o individuální studijní plán snížit minimální počty kreditů dle předchozích odstavců tohoto článku.

  4. V kombinované formě studia se minimální počet kreditů nestanoví. S tím, že Student kombinované formy studia se může do dalšího úseku studia (ročníku) podle čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK zapsat:

    1. pokud získá normální počet kreditů (čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK), nebo

    2. pokud neabsolvuje zapsaný povinný nebo povinně volitelný předmět a získá normální počet kreditů snížený o počet kreditů z předmětů, v nichž za výše uvedených podmínek neuspěl.

  5. Opakovaný zápis do dalšího úseku studia na základě získání pouze minimálního počtu kreditů studia není v prezenční formě studia nijak omezen.


Čl. 5

Individuální studijní plán

(K čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


Podrobnosti o individuálním studijním plánu se nestanoví. Individuální studijní plán dle čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity může děkan povolit jen ve zcela výjimečných zdůvodněných případech. Individuální studijní plán může děkan studentu v kombinované formě studia povolit též v situaci, kdy student nezíská při nadcházející průběžné kontrole studia počet kreditů předepsaný studijním plánem, jde-li o důvodný případ; tento postup lze během studia uplatnit nejvýše dvakrát.


Čl. 6

Formy studia, přestupy

(K čl. 4 odst. 14 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Studenti v kombinované formě studia v studijních programech uskutečňovaných na fakultě studují podle studijního plánu složeného z povinných, případně povinně volitelných předmětů.

  2. Přestup mezi prezenční a kombinovanou formou studia téhož studijního programu je možný na základě odůvodněné žádosti. Při rozhodování o žádosti se berou v úvahu nejen uvedené důvody, ale i studijní výsledky žadatele. Přestup je možný vždy jen po úspěšném absolvování průběžné kontroly studia (viz čl. 14).


Čl. 7

Přerušení studia a změna studijního plánu během přerušení studia

(K čl. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Podat žádost o přerušení studia z jiných důvodů než těch, které nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností, je možné vždy jen ve třech týdnech před zahájením výuky v příslušném semestru, tímto se upřesňuje ustanovení čl. 5 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě žádosti o přerušení studia před počátkem výuky v zimním semestru je nutné nejdříve absolvovat kontrolu studijních povinností za uplynulý úsek studia (viz Čl. 14 odst. 2 a 3 a čl. 4)

  2. Podrobnosti o postupu po přerušení studia, během něhož došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví garant příslušného studijního programu na základě žádosti studenta.


Čl. 8

Právo na zápis předmětu

(K čl. 6 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Právo zapsat si předmět vyučovaný na fakultě je dotčeno


    1. studijním plánem studijního programu uskutečňovaného na fakultě, pokud tento u daného předmětu zápis předmětu podmiňuje nebo vylučuje podle čl. 6 odst. 5 písm. a), c) anebo e) Studijního a zkušebního řádu univerzity, jde-li o předmět zařazený jako povinný nebo povinně volitelný v daném studijním programu,

    2. kapacitními důvody podle čl. 6 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity; v takovém případě vždy mají přednost při zápisu daného předmětu studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem; seznam předmětů s uvedením konkrétních kapacitních omezení je dán opatřením děkana,

    3. nepředložením lékařského potvrzení o způsobilosti účastnit se výuky daného předmětu ve lhůtě stanovené děkanem; seznam předmětů, jejichž zápis je vázán na předložení takového potvrzení, je dán opatřením děkana.


Čl. 9

Opakovaný zápis předmětu

(K čl. 6 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Opakování zápisu předmětu, který je studijním plánem daného studijního programu stanoven jako povinný nebo povinně volitelný, je možné pouze jedenkrát. Rozdělení předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné stanoví příslušný studijní plán studijního programu, tento plán se zveřejňuje každý rok na internetových stránkách fakulty (Karolinka FSV UK).

  2. Opakování zápisu předmětu vyučovaného na fakultě, který je pro daný studijní program předmětem volitelným, je vyloučeno.


Čl. 10

Kolokvium, zápočet a klauzurní práce

(K čl. 6 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. U předmětů vyučovaných na fakultě je kolokvium, zápočet nebo klauzurní práce vždy samostatnou kontrolou studia předmětu.

  2. Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost (termín).

  3. Zkouškové termíny podle článku 16 odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 2) jsou termíny pouze pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu.

  4. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu (viz čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity). O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní zkoušku.


Čl. 10a

Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu


Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu podle čl. 6 odst. 19 studijního a zkušebního řádu univerzity se stanoví na pět let v případě studia v bakalářském programu, čtyři roky v případě studia v navazujícím magisterském programu a šest let v případě studia v doktorském studijním programu.


Čl. 11

Skládání částí státních závěrečných (rigorózních) zkoušek

(K čl. 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Počet kreditů a absolvování vybraných předmětů pro konání jiné než poslední části státní zkoušky stanoví následující odstavce tohoto článku. Pokud není dále stanoveno jinak, je student bakalářského studijního programu povinen před konáním státní zkoušky získat 180 kreditů a student navazujícího magisterského programu získat 120 kreditů. Státní závěrečná zkouška je složena z jedné nebo více částí; jednou částí je obhajoba bakalářské nebo diplomové práce, další částí (dalšími částmi) zkouška z diplomního oboru (zkoušky z diplomních oborů).

  2. Počet kreditů pro konání první části Státní zkoušky z analýzy dat v bakalářském studijním programu Sociologie, ve studijních oborech Sociologie a sociální politika a Sociologie a sociální antropologie je 60.


Čl. 12

Celkový počet kreditů za povinné a povinně volitelné předměty

(K čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní zkoušky ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů se odlišně oproti počtu stanovenému v čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity nestanoví.

Čl. 13

Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním

(K čl. 7 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Další podmínkou pro absolvování s vyznamenáním v bakalářském studijním programu je řádné ukončení studia v době nepřesahující standardní dobu studia o více než jeden rok.

  2. Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním v magisterském studijním programu se nestanoví.


Část II

Podrobnosti o organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech


Čl. 14

Zápis ke studiu, zápis do dalšího úseku studia, odevzdávání přehledu splněných povinností a registrace předmětů


  1. Termín zápisu uchazečů o studium přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem akademického roku, který stanoví svým opatřením děkan v souladu s čl. 3 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu univerzity (dále jen „harmonogram“). Uchazeči, kteří obdrželi kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu uchazečů o studium písemně studijnímu oddělení a požádají o stanovení náhradního termínu zápisu.

  2. Termín zápisu do dalšího úseku studia je stanoven harmonogramem. Zápisu do dalšího úseku studia předchází kontrola studijních povinností, která probíhá zpravidla v týdnu před zahájením výuky v zimním semestru, přesný termín stanoví harmonogram.

  3. Při kontrole studijních povinností musí student předložit vlastnoručně podepsaný výpis splněných studijních povinností z předchozího úseku studia (viz čl. 2) dokladující počet kreditů získaných v předchozím úseku studia a výsledek kontroly studia u jednotlivých předmětů (zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška). Předložení výpisu z předchozí věty je součástí kontroly studia ve smyslu čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. Předložení výpisu dle první věty tohoto odstavce může být nahrazeno elektronickou kontrolou studijních povinností ve Studijním informačním systému univerzity (dále jen „SIS UK“).

  4. Student, který byl zapsán do dalšího úseku studia, má právo registrovat se do jednotlivých předmětů vypsaných v rozvrhu na jednotlivé semestry daného akademického roku, “Registrací do předmětu” se rozumí potvrzená registrace do příslušného předmětu pomocí SIS UK. Student se může do předmětu zapsat, pokud je zapsán do daného úseku studia a splnil podmínky nutné k zapsání do příslušného předmětu. Registrace do jednotlivých předmětů se po uplynutí doby vyhrazené k registraci do předmětů ukládá do databáze fakultního počítačového systému a slouží jako doklad o tom, že se student skutečně do předmětu registroval.

  5. Registrace do předmětů pro jednotlivé semestry daného úseku studia probíhá zpravidla prvních deset pracovních dnů příslušného semestru.

  6. Bližší podrobnosti týkající se způsobu a časového průběhu zápisu (do studia a jednotlivých úseků) a registrace do předmětů jsou stanoveny harmonogramem.

  7. V případě, že student neprovede registraci do předmětů z omluvitelných důvodů (zejm. zdravotních) může podat žádost děkanovi o úřední registraci předmětů. Tuto žádost je možné podat nejpozději do konce šestého týdne výuky příslušného semestru.

  8. Obdobně je možné žádat ze závažných důvodů (zejm. zdravotních) děkana o výmaz registrace předmětů. Tuto žádost může podat student nejpozději do třetího týdne zkouškového období příslušného semestru. Podmínkou pro schválení žádosti o výmaz předmětu je souhlas garanta studijního oboru a dále skutečnost, že student se ani jednou nepokusil splnit zápočet nebo zkoušku z příslušného předmětu. Zdravotní důvody je nutno doložit potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo lékařskou zprávou vystavenými ošetřujícím lékařem případně nemocnicí.


Čl. 15

Průběh studia


  1. Studijní plány jsou na každý semestr upřesněny rozvrhem. Rozvrh musí být připraven nejpozději dvacet pracovních dní před zahájením výuky v příslušném semestru a deset pracovních dní před zahájením výuky v semestru zveřejněn v SIS UK.

  2. Všechny předměty na fakultě jsou jednosemestrální a jsou uzavřeny kontrolou studia předmětu (viz též čl. 10). Pro každý předmět vypsaný v daném semestru vyhotovuje příslušný vyučující sylabus. Sylabus musí obsahovat kód předmětu, název předmětu (v českém i anglickém jazyce), stručnou charakteristiku předmětu, kreditní ohodnocení, jméno, příp. jména vyučujících, rozsah a formu výuky, podmínky pro zapsání předmětu, stručný program po týdnech, formu kontroly studia a seznam povinné, resp. doporučené literatury k předmětu. Garanti studijních programů odpovídají za to, že sylaby všech předmětů vypisovaných v rámci studijního oboru v daném semestru jsou nej¬později první den výuky k dispozici studentům v SIS UK.

  3. Děkan může v souladu s čl. 6 odst. 19 Studijního a zkušebního řádu univerzity a na základě písemné žádosti a na doporučení garanta studentu uznat studijní povinnost splněnou v minulosti na fakultě nebo na jiné fakultě univerzity anebo jiné vysoké škole. Takto uznaná splněná studijní povinnost se započítává do celkových studijních povinností i do povinností vymezených v čl. 4 pro zápis do dalšího úseku studia (tj. přidělují se kredity).

  4. Volitelný předmět musí mít student registrován v SIS UK v příslušném semestru, aby mohl být automaticky započten do splněných studijních povinností. V případě volitelných předmětů absolvovaných v minulosti, které si student neregistroval v SIS UK, je možné tyto předměty uznat jen na základě žádosti. K žádosti dle předchozí věty je nutné stanovisko garanta příslušného studijního programu.


Čl. 16

Zkouškové termíny, zapisování výsledků zápočtů a zkoušek

(K čl. 6 odst. 13, 16 a 17 a k čl. 7 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity


  1. Termíny (datum, čas a kapacitu) v minimálním počtu dle odst. 2 pro ukončení předmětů v příslušném semestru zveřejní zkoušející v SIS UK nejméně jeden týden před ukončením výuky (dle aktuálního harmonogramu).

  2. Počet vypsaných termínů dle odstavce 1 nesmí být menší než tři (čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního řádu UK), počet termínů pro ukončení předmětu musí odpovídat typu kontroly studia, formě prověřování znalostí a dovedností a počtu zapsaných studentů.

  3. Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů výuky. Student není povinen využít zkouškové termíny vypsané v posledních dvou týdnech výuky a musí mít umožněn ve zkouškovém období dostatečný počet termínů ve smyslu odstavce 2. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období a prodlouženého zkouškového období. Podrobnosti upravuje harmonogram akademického roku.

  4. Zkoušející zodpovídá za to, aby výsledek ukončení předmětu (zápočet, klasifikovaný zápočet či zkouška) byl zaznamenán do SIS UK nejpozději do sedmi pracovních dnů po termínu konání zápočtu nebo zkoušky. V případě, že není tato povinnost splněna, může se student obrátit na vedoucího příslušné katedry, který neprodleně zajistí nápravu. V případě prodlení má student možnost obrátit se na děkana a ten zajistí nápravu.

  5. Po marném uplynutí zkouškového období (včetně prodlouženého zkouškového období) bude studentovi předmět, u kterého neabsolvoval předepsané ukončení (zápočet, klasifikovaný zápočet nebo zkoušku), označen administrativně jako nesplněný. Tuto skutečnost zaznamená automaticky SIS UK.

  6. Student, vyučující nebo garant příslušného studijního programu mají právo požádat děkana fakulty, aby se druhá opravná zkouška konala před komisí. Složení minimálně tříčlenné komise stanoví děkan po dohodě s příslušným garantem.

  7. Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost (termín).

  8. Termíny podle odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst. 17 studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 7) jsou termíny pouze pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu.

  9. Termíny podle předchozí věty jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na státní zkoušku resp. její část. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován (viz čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity). O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní zkoušku.


Čl. 17

Povinnosti studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia studující v zahraničí v rámci programu Erasmus, mezifakultních a meziuniverzitních dohod a CEEPUS


  1. Studenti, kteří jsou vysláni ke studiu do zahraničí v rámci programů Erasmus, mezifakultních a meziuniverzitních dohod a CEEPUS, mají tyto další povinnosti:


    1. před odjezdem na pobyt nahlásit svůj odjezd na studijní oddělení a na oddělení zahraničních styků,

    2. při příjezdu z pobytu nahlásit svůj příjezd na oddělení zahraničních styků a dále předat k archivaci kopii protokolu o předmětech absolvovaných během studia v zahraničí (tzv. transkript),

    3. s garantem vyplnit formulář Protokol o splnění studijních povinností v zahraničí a nechat jej potvrdit proděkanem pro studijní záležitosti. Na základě potvrzeného protokolu dle předchozí věty provede studijní oddělení po předložení protokolu úřední zápis absolvování předmětů do systému SIS UK.

  2. Studenti, kteří odjíždějí na pobyt, na který nejsou vysláni fakultou, musí plnit všechny povinnosti uložené Pravidly, nebo přerušit studium.

  3. Pro uznání předmětů u studentů, kteří odjeli na pobyt, na který nebyli fakultou vysláni, je nutno do 1 měsíce po příjezdu si nechat uznat předměty dle postupu v odstavci 1 písmeno c) tohoto článku.

  4. Kredity přiznané v zahraničí dle odstavců 1 a 4 se započítávají do minimálních studijních povinností (čl. 4) a známky, které garant na základě výsledků v zahraničí stanoví, platí pro výpočet prospěchového stipendia za daný úsek studia.


Čl. 18

Bakalářské, magisterské závěrečné práce


  1. Bakalářská, resp. magisterská závěrečná práce (dále jen „práce“), se zadává a předkládá v termínech stanovených v harmonogramu

  2. Téma si student zadává formou žádosti vedoucímu katedry, resp. pracovníkovi pověřenému správou prací. Žádost musí mít charakter tezí, tj. musí obsahovat (a) předpokládaný název práce, (b) stručnou charakteristiku tématu a stávající literatury k ní, (c) metody práce, (d) předpokládanou strukturu a (e) základní literaturu, musí být (e) podepsána navrhovaným vedoucím práce. Žádost musí být podána vždy nejméně jeden rok před předpokládaným termínem konání státních zkoušek. O přijetí tezí (včetně případných změn, navržení konzultanta apod.) rozhoduje stanoveným způsobem ředitel institutu, resp. vedoucí katedry.

  3. Práci je třeba předložit ve dvou tištěných kopiích v pevné vazbě v termínu stanoveném katedrou, jež zajišťuje realizaci příslušného studijního oboru. Práce musí vyhovovat kritériím stanoveným fakultou, splňovat náležitosti odborného textu a mít příslušný rozsah (rozsah se počítá v normostranách, jež jsou definovány počtem 1800 znaků s mezerami na stranu). Práce musí obsahovat schválené teze a cizojazyčný abstrakt. Bakalářské práce musí mít rozsah nejméně 30 normostran (54 tisíc znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh, magisterské práce nejméně 60 normostran (108 tisíc znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh. V případě, že je magisterská práce napsaná v anglickém jazyce, je minimální rozsah 50 normostran (90 000 znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh. Práce musí mít úpravu titulní strany předepsanou fakultou a obsahovat podepsané prohlášení autora potvrzující původnost textu, jeho rozsah a úplnost uvedených pramenů a literatury. Detaily stanoví opatření děkana.

  4. Zveřejňování prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé instituty, resp. katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.

  5. Každou předloženou práci musí písemně posoudit její vedoucí a jeden oponent. Oponenta práce určuje garant příslušného studijního programu po odevzdání práce. Posudky vedoucího práce a oponenta musí být autorovi práce k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem státní zkoušky. Detaily stanoví opatření děkana. Posudky musí obsahovat výslovné doporučení/nedoporučení práce k obhajobě a také návrh klasifikace práce. V případě, že jsou oba posudky nedoporučující, student má možnost přihlášku ke státní zkoušce stáhnout.


Část III

Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech


Čl. 19

Zápis do studia, individuální studijní plán

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně studijnímu oddělení.

  2. Nejpozději dva měsíce po zápisu předloží student předsedovi oborové rady sestavený individuální studijní plán schválený školitelem, který musí být v souladu s rámcovým studijním plánem daného doktorského studijního programu. Individuální studijní plán obsahuje:

    1. studijní povinnosti studenta doktorského studijního programu včetně časového rozpisu jejich plnění,

    2. podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,

    3. harmonogram vypracování disertační práce,

    4. v případě prezenčního studia podíl studenta doktorského studijního programu na výuce např. ve formě výpomoci při kontrolách výuky, spoluúčasti na výuce,

    5. stanovení rámcového plánu publikační činnosti.

  3. Případné změny v předloženém individuálním studijním plánu lze provést na počátku každého akademického roku vždy pouze se souhlasem školitele a předsedy oborové rady do 30 dnů od zahájení akademického roku.


Čl. 19 Zápis do studia, individuální studijní plán

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně studijnímu oddělení.

  2. Nejpozději dva měsíce po zápisu do studia předloží student oborové radě sestavený individuální studijní plán schválený školitelem, který musí být v souladu s akreditací daného doktorského studijního programu. Individuální studijní plán vždy obsahuje:

    1. plán postupu v přípravě disertační práce včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    2. podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,

    3. studijní povinnosti včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    4. publikační aktivity včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    5. účast na konferencích včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    6. stáže včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    7. v případě prezenčního studia případné pedagogické aktivity.

  3. Individuální studijní plán se sestavuje tak, aby předpokládal, že student absolvuje státní doktorskou zkoušku nejpozději do konce čtvrtého roku studia (tedy nejpozději v den 1461 svého studia).

  4. V souladu s termínem stanoveným oborovou radou, nejpozději však před začátkem každého akademického roku, předloží student po schválení školitelem oborové radě upřesněné studijní aktivity pro nadcházející akademický rok, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu.

  5. Individuální studijní plán, každoroční upřesnění individuálního studijního plánu a změny v individuálním studijním plánu musí být schváleny školitelem a oborovou radou příslušného oboru.


Čl. 20

Průběh studia

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem a časovým rozpisem plnění povinností, který je jeho součástí.

  2. Student doktorského studijního programu v prezenční formě se zpravidla od třetího semestru svého studia podílí na výuce formou, kterou stanoví ředitel institutu resp. vedoucí katedry, a to zpravidla na bakalářském stupni. Student doktorského studijního programu může vést semináře a výjimečně také přednášky, a to pouze se souhlasem příslušného garanta bakalářského, eventuálně magisterského programu.

  3. Student doktorského studijního programu se podílí na publikační činnosti institutu resp. fakulty, a to v souladu s oborovými zvyklostmi a akreditací příslušného doktorského studijního programu.

  4. Přestup z jedné formy studia téhož studijního programu do druhé je ve výjimečných případech možný na základě zdůvodněné žádosti. Povolení přestupu je podmíněno doporučením oborové rady příslušného studijního programu. Další způsoby přestupu mezi jednotlivými formami studia téhož studijního programu upravuje Studijní a zkušební řád univerzity.


Čl. 20

Průběh, přerušení a kontrola studia

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem.

  2. V termínech stanovených oborovou radou student předloží oborové radě přehled plnění povinností stanovených individuálním studijním plánem za období specifikované oborovou radou.

  3. V případě hodnocení podle čl. 8 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity oborová rada stanoví, jakým způsobem student nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá hodnocení podle čl. 8 odst. 4 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

  4. Po ukončení přerušení studia má student povinnost se ke studiu znovu zapsat a předložit oborové radě přehled plnění povinností za období od minulého hodnocení oborovou radou do okamžiku opětovného zápisu do studia. Zároveň student se souhlasem školitele předloží oborové radě upřesněné studijní aktivity pro nadcházející období, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu. Tyto úkony je třeba učinit do jednoho měsíce od opětovného zápisu do studia.


Čl. 21

Hodnocení průběhu studia

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Oborová rada dále v případě hodnocení podle čl. 8 odst. 3 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity stanoví, jakým způsobem se nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá samostatnému hodnocení podle čl. 8 odst. 3 Studijní a zkušební řád univerzity.


Čl. 21

Státní doktorská zkouška

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným individuálním studijním plánem dle čl. 19 odst. 2 písm. b).

  2. Ke státní doktorské zkoušce se student přihlašuje nejpozději jeden měsíc před začátkem období určeného pro konání státních doktorských zkoušek dle harmonogramu akademického roku.


Čl. 22

Státní zkouška a obhajoba disertační práce

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným individuálním studijním plánem. Individuální studijní plán je vždy koncipován tak, že se student hlásí ke státní doktorské zkoušce nejpozději do konce třetího roku studia a absolvuje státní doktorskou zkoušku nejpozději do konce čtvrtého ročníku studia.

  2. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.

  3. Disertační práce musí být odevzdávána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat české a anglické shrnutí (summary). Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a elektronické teze na CD či obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze musí obsahovat anglické shrnutí (summary).

  4. Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či empirické poznatky nebo originální metodologické postupy. Disertační práce splňuje veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty. Její rozsah je minimálně 100 normostran bez abstraktu a příloh. Disertační práce je tematicky a metodologicky uceleným textem.

  5. Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých časopisech.

  6. Zveřejňování disertačních prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé instituty, resp. katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.

  7. Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací, a to nejméně šest měsíců před uplynutím maximální doby studia a nejpozději 60 dní před vypsaným termínem pro obhajoby.

  8. Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana.


Čl. 22

Obhajoba disertační práce

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.

  2. Podmínkou pro konání obhajoby disertační práce je splnění všech ostatních povinností vyplývajících z individuálního studijního plánu.

  3. Obhajobě disertační práce předchází malá obhajoba. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením doporučení k obhajobě disertační práce nebo k přepracování disertační práce. Zápis předává předseda oborové rady bezodkladně studijnímu oddělení.

  4. Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací a všemi předepsanými formuláři nejpozději 60 dní před plánovaným termínem obhajoby. Aby bylo možné konat případný opravný termín, je třeba podat přihlášku k obhajobě nejméně osm měsíců před uplynutím maximální doby studia.

  5. Disertační práce musí být odevzdána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat český a anglický abstrakt.

  6. Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a digitální verzi teze na CD či obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze musí obsahovat český a anglický abstrakt.

  7. Elektronickou verzi práce (totožnou s verzí tištěnou) a teze vkládá student prostřednictvím webového rozhraní do Studijního informačního systému.

  8. Termín pro odevzdání práce v tištěné i elektronické podobě je shodný, práce je považována za odevzdanou, pokud student v termínu odevzdal obě podoby práce.

  9. Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo k samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či empirické poznatky nebo originální metodologické postupy.

  10. Disertační práce musí splňovat veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty. Doporučený rozsah práce je mezi 100 a 250 normostranami bez abstraktu a příloh. Disertační práce může být buď tematicky a metodologicky uceleným textem, nebo souborem statí s integračním úvodním a závěrečným textem.

  11. Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých časopisech.

  12. Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program nebo v jazyce anglickém. Disertační práci je možné psát v jiném jazyce, pokud k tomu dá souhlas oborová rada příslušného oboru.

  13. Komise pro obhajobu disertační práce zpravidla ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. V případě, že oponentské posudky jsou výrazně rozdílné, stanoví komise pro obahjobu třetího oponenta pro vypracování dalšího posudku disertační práce. Posudky musí být studentovi k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem obhajoby.

  14. V případě, že je některý z posudků nedoporučující, student má možnost přihlášku k obhajobě stáhnout. Tuto možnost má student pouze jednou a za podmínky, že předsedovi oborové rady oznámí stažení přihlášky k obhajobě nejméně 4 pracovní dny před termínem obhajoby.

  15. Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana.


Část IV

Přechodná a závěrečná ustanovení


Čl. 23

Přechodná ustanovení


  1. Na průběh a kontrolu studia v akademickém roce 2010/2011 se vztahují dosavadní Pravidla.

  2. Úprava studia v doktorských studijních programech dle části III. těchto Pravidel se použije pro studenty zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu, včetně studentů zapsaných ke studiu prvního ročníku začínajícího akademickým rokem 2011/2012. Pro ostatní studenty doktorských studijních programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla.


Přechodná ustanovení


  1. Na průběh a kontrolu studia dle Čl. 4 u studentů zapsaných do studia v akademickém roce 2014/2015 a dříve se do konce jejich studia vztahují dosavadní Pravidla. U studentů nově zapsaných ke studiu v akademickém roce 2015/2016 se již od kontroly studijních poivnností po prvním ročníku použije novelizovaného znění Čl. 4.

  2. Úprava studia v doktorských studijních programech dle článku 19, 20, 21 a 22 těchto pravidel se použije pro studenty zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu. Pro ostatní studenty doktorských studijních programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla.

  3. Podmínka počtu kreditů pro konání státní zkoušky (čl. 11 odst. 1) se pro studenty zapsané do studia v akademickém roce 2014/2015 a dříve uplatní poprvé až v akademickém roce 2016/2017.

  4. Stanovení specializací dle přílohy č. 1 u studijních oborů se uplatňuje počínaje prvním dnem akademického roku 2015/2016. Specializace zmíněné v předchozí větě byly schváleny Vědeckou radou fakulty na zasedáních ve dnech 8. 10. 2014, 10. 12. 2014 a 11. 3. 2015.


Čl. 24

Závěrečná ustanovení


  1. Tento předpis byl schválen akademickým senátem fakulty dne 8. 2. 2011.

  2. Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity 1).

  3. Tento předpis nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2011/2012 s výjimkou čl. 17, který nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2012/2013.


Část druhá

Účinnost

  • Tento předpis byl schválen akademickým senátem Fakulty sociálních věd UK dne 8. února 2011.

  • Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem UK 1).

  • Tento předpis nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2011/2012.


Toto úplné aktuální znění Pravidel pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze odpovídá jeho původnímu znění ze dne 8. února 2011 a jeho změnám ze dne 24. 5. 2013. Originály těchto předpisů jsou k nahlédnutí na sekretariátu děkana fakulty a jejich obsah je rozhodující v případě pochybnosti.




...........................................



...................................


Mgr.  Tomáš WeissM.A. , Ph.D.

předseda Akademického senátu UK FSV

Ing. Petr Soukup

proděkan pro studijní záležitosti UK FSV

1) § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách. Akademický senát univerzity schválil tento předpis dne 25. března 2011…………………


*****Účinnost změn předpisu


První změna Pravidel pro organizaci studia UK FSV v Praze byla schválena Akademickým senátem UK FSV dne 7. května 2013 a Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 24. května 2013. Změna nabyla účinnosti účinnosti prvním dnem akademického roku 2013/2014.


Druhá změna Pravidel pro organizaci studia UK FSV v Praze byla schválena Akademickým senátem UK FSV dne 28. dubna 2015 a Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 15. května 2015.  Změna nabývá účinnosti účinnosti prvním dnem akademického roku 2015/2016.


Třetí změna Pravidel pro organizaci studia UK FSV v Praze byla schválena Akademickým senátem UK FSV dne 4. května 2016 a Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 20. června 2016. Změna nabývá účinnosti účinnosti prvním dnem akademického roku 2016/2017.


Příloha č. 1 Specializace v rámci studijních programů a oborů



Druh studia



Studijní program



Studijní obor



Specializace


Navazující magisterské

Teritoriální studia

Teritoriální studia


Americká studia

Balkánská a středoevropská studia

Evropská studia

Německá a rakouská studia

Ruská a eurasijská studia

Západoevropská studia



Sociologie

Sociologie

Aplikovaný sociologický výzkum a jeho metodologie

Sociologie, veřejnost a politika

Sociální antropologie a kvalitativní výzkum



Ekonomie

Ekonomie a Finance

Ekonomické teorie a modelování

Finance, finanční trhy a bankovnictví


Bakalářské



Mediální a komunikační studia



Žurnalistika


Obrazová a psaná žurnalistika

Audiovizuální žurnalistika

Televize










Pravidla pro organizaci studia

PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA


UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD


PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA

NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE


Akademický senát Fakulty sociálních věd

se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých

školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění,

a podle čl.15 a 19 Statutu Fakulty sociálních věd

usnesl na těchto Pravidlech pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd

jako jejím vnitřním předpisu:


Čl. 1

Úvodní ustanovení


  1. 1. Tato Pravidla pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „Pravidla“) stanoví podle čl. 19 odst. 1 a 2 a souvisejících ustanovení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) požadavky studijních programů, resp. studijních oborů uskutečňovaných na Fakultě sociálních věd (dále jen „fakulta“) a upravují podrobnosti o organizaci studia na fakultě.


Část I.

Požadavky bakalářských a magisterských studijních programů

podle Studijního a zkušebního řádu univerzity


Čl. 2

Úseky studijních programů

(K čl. 4 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)




  1. Úseky studia všech studijních oborů realizovaných na fakultě v rámci studijních programů jsou ročníky.



Čl. 2a

Specializace v rámci studijních programů a oborů

(k čl. 4 odst. 7 studijního a zkušebního řádu univerzity)


Specializace uskutečňované v rámci rámci studijních programů a oborů jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto předpisu.


Čl. 3

Podíl kreditů za volitelné předměty pro průběžnou kontrolu studia

(K čl. 4 odst. 7 a 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity)

  1. Pro účely aktuální průběžné kontroly se vždy započítávají všechny kredity získané absolvováním předmětů v daném úseku studia, u volitelných předmětů se jejich výše řídí čl. 4 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity.


Čl. 4

Minimální počty kreditů

(K čl. 4 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Minimální počty kreditů nutné pro zápis do dalšího úseku prezenční formy studia studijních programů jsou:


    1. v bakalářských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):


      • 30 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      • 60 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      • 90 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      • 150 kreditů pro zápis do pátého úseku studia

      • 180 kreditů pro zápis do šestého úseku studia


      v bakalářských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později):


      1. 45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      2. 90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      3. 135 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      4. 180 kreditů pro zápis do pátého úseku studia

      5. 180 kreditů pro zápis do šestého úseku studia

    2. v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):


      • 20 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      • 40 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      • 80 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      • 120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.


      v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později)


      1. 45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

      2. 90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

      3. 120 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

      4. 120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.


  2. V případě přerušení na semestr se snižuje povinnost minimálního počtu kreditů stanovená pro zápis do příslušného úseku studia o jednu polovinu rozdílu minimálního počtu kreditů nutných pro zápis do předchozího a příslušného úseku studia.

  3. Ve zcela výjimečných případech (zejména zdravotních důvodů, např. vážné nemoci či úrazu) může děkan studentovi na základě řádně doložené písemné žádosti o individuální studijní plán snížit minimální počty kreditů dle předchozích odstavců tohoto článku.

  4. V kombinované formě studia se minimální počet kreditů nestanoví. S tím, že Student kombinované formy studia se může do dalšího úseku studia (ročníku) podle čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK zapsat:

    1. pokud získá normální počet kreditů (čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK), nebo

    2. pokud neabsolvuje zapsaný povinný nebo povinně volitelný předmět a získá normální počet kreditů snížený o počet kreditů z předmětů, v nichž za výše uvedených podmínek neuspěl.

  5. Opakovaný zápis do dalšího úseku studia na základě získání pouze minimálního počtu kreditů studia není v prezenční formě studia nijak omezen.


Čl. 5

Individuální studijní plán

(K čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


Podrobnosti o individuálním studijním plánu se nestanoví. Individuální studijní plán dle čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity může děkan povolit jen ve zcela výjimečných zdůvodněných případech. Individuální studijní plán může děkan studentu v kombinované formě studia povolit též v situaci, kdy student nezíská při nadcházející průběžné kontrole studia počet kreditů předepsaný studijním plánem, jde-li o důvodný případ; tento postup lze během studia uplatnit nejvýše dvakrát.


Čl. 6

Formy studia, přestupy

(K čl. 4 odst. 14 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Studenti v kombinované formě studia v studijních programech uskutečňovaných na fakultě studují podle studijního plánu složeného z povinných, případně povinně volitelných předmětů.

  2. Přestup mezi prezenční a kombinovanou formou studia téhož studijního programu je možný na základě odůvodněné žádosti. Při rozhodování o žádosti se berou v úvahu nejen uvedené důvody, ale i studijní výsledky žadatele. Přestup je možný vždy jen po úspěšném absolvování průběžné kontroly studia (viz čl. 14).


Čl. 7

Přerušení studia a změna studijního plánu během přerušení studia

(K čl. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Podat žádost o přerušení studia z jiných důvodů než těch, které nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností, je možné vždy jen ve třech týdnech před zahájením výuky v příslušném semestru, tímto se upřesňuje ustanovení čl. 5 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě žádosti o přerušení studia před počátkem výuky v zimním semestru je nutné nejdříve absolvovat kontrolu studijních povinností za uplynulý úsek studia (viz Čl. 14 odst. 2 a 3 a čl. 4)

  2. Podrobnosti o postupu po přerušení studia, během něhož došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví garant příslušného studijního programu na základě žádosti studenta.


Čl. 8

Právo na zápis předmětu

(K čl. 6 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Právo zapsat si předmět vyučovaný na fakultě je dotčeno


    1. studijním plánem studijního programu uskutečňovaného na fakultě, pokud tento u daného předmětu zápis předmětu podmiňuje nebo vylučuje podle čl. 6 odst. 5 písm. a), c) anebo e) Studijního a zkušebního řádu univerzity, jde-li o předmět zařazený jako povinný nebo povinně volitelný v daném studijním programu,

    2. kapacitními důvody podle čl. 6 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity; v takovém případě vždy mají přednost při zápisu daného předmětu studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem; seznam předmětů s uvedením konkrétních kapacitních omezení je dán opatřením děkana,

    3. nepředložením lékařského potvrzení o způsobilosti účastnit se výuky daného předmětu ve lhůtě stanovené děkanem; seznam předmětů, jejichž zápis je vázán na předložení takového potvrzení, je dán opatřením děkana.


Čl. 9

Opakovaný zápis předmětu

(K čl. 6 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Opakování zápisu předmětu, který je studijním plánem daného studijního programu stanoven jako povinný nebo povinně volitelný, je možné pouze jedenkrát. Rozdělení předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné stanoví příslušný studijní plán studijního programu, tento plán se zveřejňuje každý rok na internetových stránkách fakulty (Karolinka FSV UK).

  2. Opakování zápisu předmětu vyučovaného na fakultě, který je pro daný studijní program předmětem volitelným, je vyloučeno.


Čl. 10

Kolokvium, zápočet a klauzurní práce

(K čl. 6 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. U předmětů vyučovaných na fakultě je kolokvium, zápočet nebo klauzurní práce vždy samostatnou kontrolou studia předmětu.

  2. Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost (termín).

  3. Zkouškové termíny podle článku 16 odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 2) jsou termíny pouze pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu.

  4. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu (viz čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity). O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní zkoušku.


Čl. 10a

Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu


Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu podle čl. 6 odst. 19 studijního a zkušebního řádu univerzity se stanoví na pět let v případě studia v bakalářském programu, čtyři roky v případě studia v navazujícím magisterském programu a šest let v případě studia v doktorském studijním programu.


Čl. 11

Skládání částí státních závěrečných (rigorózních) zkoušek

(K čl. 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Počet kreditů a absolvování vybraných předmětů pro konání jiné než poslední části státní zkoušky stanoví následující odstavce tohoto článku. Pokud není dále stanoveno jinak, je student bakalářského studijního programu povinen před konáním státní zkoušky získat 180 kreditů a student navazujícího magisterského programu získat 120 kreditů. Státní závěrečná zkouška je složena z jedné nebo více částí; jednou částí je obhajoba bakalářské nebo diplomové práce, další částí (dalšími částmi) zkouška z diplomního oboru (zkoušky z diplomních oborů).

  2. Počet kreditů pro konání první části Státní zkoušky z analýzy dat v bakalářském studijním programu Sociologie, ve studijních oborech Sociologie a sociální politika a Sociologie a sociální antropologie je 60.


Čl. 12

Celkový počet kreditů za povinné a povinně volitelné předměty

(K čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní zkoušky ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů se odlišně oproti počtu stanovenému v čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity nestanoví.

Čl. 13

Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním

(K čl. 7 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity)


  1. Další podmínkou pro absolvování s vyznamenáním v bakalářském studijním programu je řádné ukončení studia v době nepřesahující standardní dobu studia o více než jeden rok.

  2. Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním v magisterském studijním programu se nestanoví.


Část II

Podrobnosti o organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech


Čl. 14

Zápis ke studiu, zápis do dalšího úseku studia, odevzdávání přehledu splněných povinností a registrace předmětů


  1. Termín zápisu uchazečů o studium přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem akademického roku, který stanoví svým opatřením děkan v souladu s čl. 3 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu univerzity (dále jen „harmonogram“). Uchazeči, kteří obdrželi kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu uchazečů o studium písemně studijnímu oddělení a požádají o stanovení náhradního termínu zápisu.

  2. Termín zápisu do dalšího úseku studia je stanoven harmonogramem. Zápisu do dalšího úseku studia předchází kontrola studijních povinností, která probíhá zpravidla v týdnu před zahájením výuky v zimním semestru, přesný termín stanoví harmonogram.

  3. Při kontrole studijních povinností musí student předložit vlastnoručně podepsaný výpis splněných studijních povinností z předchozího úseku studia (viz čl. 2) dokladující počet kreditů získaných v předchozím úseku studia a výsledek kontroly studia u jednotlivých předmětů (zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška). Předložení výpisu z předchozí věty je součástí kontroly studia ve smyslu čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity. Předložení výpisu dle první věty tohoto odstavce může být nahrazeno elektronickou kontrolou studijních povinností ve Studijním informačním systému univerzity (dále jen „SIS UK“).

  4. Student, který byl zapsán do dalšího úseku studia, má právo registrovat se do jednotlivých předmětů vypsaných v rozvrhu na jednotlivé semestry daného akademického roku, “Registrací do předmětu” se rozumí potvrzená registrace do příslušného předmětu pomocí SIS UK. Student se může do předmětu zapsat, pokud je zapsán do daného úseku studia a splnil podmínky nutné k zapsání do příslušného předmětu. Registrace do jednotlivých předmětů se po uplynutí doby vyhrazené k registraci do předmětů ukládá do databáze fakultního počítačového systému a slouží jako doklad o tom, že se student skutečně do předmětu registroval.

  5. Registrace do předmětů pro jednotlivé semestry daného úseku studia probíhá zpravidla prvních deset pracovních dnů příslušného semestru.

  6. Bližší podrobnosti týkající se způsobu a časového průběhu zápisu (do studia a jednotlivých úseků) a registrace do předmětů jsou stanoveny harmonogramem.

  7. V případě, že student neprovede registraci do předmětů z omluvitelných důvodů (zejm. zdravotních) může podat žádost děkanovi o úřední registraci předmětů. Tuto žádost je možné podat nejpozději do konce šestého týdne výuky příslušného semestru.

  8. Obdobně je možné žádat ze závažných důvodů (zejm. zdravotních) děkana o výmaz registrace předmětů. Tuto žádost může podat student nejpozději do třetího týdne zkouškového období příslušného semestru. Podmínkou pro schválení žádosti o výmaz předmětu je souhlas garanta studijního oboru a dále skutečnost, že student se ani jednou nepokusil splnit zápočet nebo zkoušku z příslušného předmětu. Zdravotní důvody je nutno doložit potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo lékařskou zprávou vystavenými ošetřujícím lékařem případně nemocnicí.


Čl. 15

Průběh studia


  1. Studijní plány jsou na každý semestr upřesněny rozvrhem. Rozvrh musí být připraven nejpozději dvacet pracovních dní před zahájením výuky v příslušném semestru a deset pracovních dní před zahájením výuky v semestru zveřejněn v SIS UK.

  2. Všechny předměty na fakultě jsou jednosemestrální a jsou uzavřeny kontrolou studia předmětu (viz též čl. 10). Pro každý předmět vypsaný v daném semestru vyhotovuje příslušný vyučující sylabus. Sylabus musí obsahovat kód předmětu, název předmětu (v českém i anglickém jazyce), stručnou charakteristiku předmětu, kreditní ohodnocení, jméno, příp. jména vyučujících, rozsah a formu výuky, podmínky pro zapsání předmětu, stručný program po týdnech, formu kontroly studia a seznam povinné, resp. doporučené literatury k předmětu. Garanti studijních programů odpovídají za to, že sylaby všech předmětů vypisovaných v rámci studijního oboru v daném semestru jsou nej¬později první den výuky k dispozici studentům v SIS UK.

  3. Děkan může v souladu s čl. 6 odst. 19 Studijního a zkušebního řádu univerzity a na základě písemné žádosti a na doporučení garanta studentu uznat studijní povinnost splněnou v minulosti na fakultě nebo na jiné fakultě univerzity anebo jiné vysoké škole. Takto uznaná splněná studijní povinnost se započítává do celkových studijních povinností i do povinností vymezených v čl. 4 pro zápis do dalšího úseku studia (tj. přidělují se kredity).

  4. Volitelný předmět musí mít student registrován v SIS UK v příslušném semestru, aby mohl být automaticky započten do splněných studijních povinností. V případě volitelných předmětů absolvovaných v minulosti, které si student neregistroval v SIS UK, je možné tyto předměty uznat jen na základě žádosti. K žádosti dle předchozí věty je nutné stanovisko garanta příslušného studijního programu.


Čl. 16

Zkouškové termíny, zapisování výsledků zápočtů a zkoušek

(K čl. 6 odst. 13, 16 a 17 a k čl. 7 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity


  1. Termíny (datum, čas a kapacitu) v minimálním počtu dle odst. 2 pro ukončení předmětů v příslušném semestru zveřejní zkoušející v SIS UK nejméně jeden týden před ukončením výuky (dle aktuálního harmonogramu).

  2. Počet vypsaných termínů dle odstavce 1 nesmí být menší než tři (čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního řádu UK), počet termínů pro ukončení předmětu musí odpovídat typu kontroly studia, formě prověřování znalostí a dovedností a počtu zapsaných studentů.

  3. Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů výuky. Student není povinen využít zkouškové termíny vypsané v posledních dvou týdnech výuky a musí mít umožněn ve zkouškovém období dostatečný počet termínů ve smyslu odstavce 2. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období a prodlouženého zkouškového období. Podrobnosti upravuje harmonogram akademického roku.

  4. Zkoušející zodpovídá za to, aby výsledek ukončení předmětu (zápočet, klasifikovaný zápočet či zkouška) byl zaznamenán do SIS UK nejpozději do sedmi pracovních dnů po termínu konání zápočtu nebo zkoušky. V případě, že není tato povinnost splněna, může se student obrátit na vedoucího příslušné katedry, který neprodleně zajistí nápravu. V případě prodlení má student možnost obrátit se na děkana a ten zajistí nápravu.

  5. Po marném uplynutí zkouškového období (včetně prodlouženého zkouškového období) bude studentovi předmět, u kterého neabsolvoval předepsané ukončení (zápočet, klasifikovaný zápočet nebo zkoušku), označen administrativně jako nesplněný. Tuto skutečnost zaznamená automaticky SIS UK.

  6. Student, vyučující nebo garant příslušného studijního programu mají právo požádat děkana fakulty, aby se druhá opravná zkouška konala před komisí. Složení minimálně tříčlenné komise stanoví děkan po dohodě s příslušným garantem.

  7. Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost (termín).

  8. Termíny podle odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst. 17 studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 7) jsou termíny pouze pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu.

  9. Termíny podle předchozí věty jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na státní zkoušku resp. její část. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován (viz čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity). O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní zkoušku.


Čl. 17

Povinnosti studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia studující v zahraničí v rámci programu Erasmus, mezifakultních a meziuniverzitních dohod a CEEPUS


  1. Studenti, kteří jsou vysláni ke studiu do zahraničí v rámci programů Erasmus, mezifakultních a meziuniverzitních dohod a CEEPUS, mají tyto další povinnosti:


    1. před odjezdem na pobyt nahlásit svůj odjezd na studijní oddělení a na oddělení zahraničních styků,

    2. při příjezdu z pobytu nahlásit svůj příjezd na oddělení zahraničních styků a dále předat k archivaci kopii protokolu o předmětech absolvovaných během studia v zahraničí (tzv. transkript),

    3. s garantem vyplnit formulář Protokol o splnění studijních povinností v zahraničí a nechat jej potvrdit proděkanem pro studijní záležitosti. Na základě potvrzeného protokolu dle předchozí věty provede studijní oddělení po předložení protokolu úřední zápis absolvování předmětů do systému SIS UK.

  2. Studenti, kteří odjíždějí na pobyt, na který nejsou vysláni fakultou, musí plnit všechny povinnosti uložené Pravidly, nebo přerušit studium.

  3. Pro uznání předmětů u studentů, kteří odjeli na pobyt, na který nebyli fakultou vysláni, je nutno do 1 měsíce po příjezdu si nechat uznat předměty dle postupu v odstavci 1 písmeno c) tohoto článku.

  4. Kredity přiznané v zahraničí dle odstavců 1 a 4 se započítávají do minimálních studijních povinností (čl. 4) a známky, které garant na základě výsledků v zahraničí stanoví, platí pro výpočet prospěchového stipendia za daný úsek studia.


Čl. 18

Bakalářské, magisterské závěrečné práce


  1. Bakalářská, resp. magisterská závěrečná práce (dále jen „práce“), se zadává a předkládá v termínech stanovených v harmonogramu

  2. Téma si student zadává formou žádosti vedoucímu katedry, resp. pracovníkovi pověřenému správou prací. Žádost musí mít charakter tezí, tj. musí obsahovat (a) předpokládaný název práce, (b) stručnou charakteristiku tématu a stávající literatury k ní, (c) metody práce, (d) předpokládanou strukturu a (e) základní literaturu, musí být (e) podepsána navrhovaným vedoucím práce. Žádost musí být podána vždy nejméně jeden rok před předpokládaným termínem konání státních zkoušek. O přijetí tezí (včetně případných změn, navržení konzultanta apod.) rozhoduje stanoveným způsobem ředitel institutu, resp. vedoucí katedry.

  3. Práci je třeba předložit ve dvou tištěných kopiích v pevné vazbě v termínu stanoveném katedrou, jež zajišťuje realizaci příslušného studijního oboru. Práce musí vyhovovat kritériím stanoveným fakultou, splňovat náležitosti odborného textu a mít příslušný rozsah (rozsah se počítá v normostranách, jež jsou definovány počtem 1800 znaků s mezerami na stranu). Práce musí obsahovat schválené teze a cizojazyčný abstrakt. Bakalářské práce musí mít rozsah nejméně 30 normostran (54 tisíc znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh, magisterské práce nejméně 60 normostran (108 tisíc znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh. V případě, že je magisterská práce napsaná v anglickém jazyce, je minimální rozsah 50 normostran (90 000 znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh. Práce musí mít úpravu titulní strany předepsanou fakultou a obsahovat podepsané prohlášení autora potvrzující původnost textu, jeho rozsah a úplnost uvedených pramenů a literatury. Detaily stanoví opatření děkana.

  4. Zveřejňování prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé instituty, resp. katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.

  5. Každou předloženou práci musí písemně posoudit její vedoucí a jeden oponent. Oponenta práce určuje garant příslušného studijního programu po odevzdání práce. Posudky vedoucího práce a oponenta musí být autorovi práce k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem státní zkoušky. Detaily stanoví opatření děkana. Posudky musí obsahovat výslovné doporučení/nedoporučení práce k obhajobě a také návrh klasifikace práce. V případě, že jsou oba posudky nedoporučující, student má možnost přihlášku ke státní zkoušce stáhnout.


Část III

Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech


Čl. 19

Zápis do studia, individuální studijní plán

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně studijnímu oddělení.

  2. Nejpozději dva měsíce po zápisu předloží student předsedovi oborové rady sestavený individuální studijní plán schválený školitelem, který musí být v souladu s rámcovým studijním plánem daného doktorského studijního programu. Individuální studijní plán obsahuje:

    1. studijní povinnosti studenta doktorského studijního programu včetně časového rozpisu jejich plnění,

    2. podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,

    3. harmonogram vypracování disertační práce,

    4. v případě prezenčního studia podíl studenta doktorského studijního programu na výuce např. ve formě výpomoci při kontrolách výuky, spoluúčasti na výuce,

    5. stanovení rámcového plánu publikační činnosti.

  3. Případné změny v předloženém individuálním studijním plánu lze provést na počátku každého akademického roku vždy pouze se souhlasem školitele a předsedy oborové rady do 30 dnů od zahájení akademického roku.


Čl. 19 Zápis do studia, individuální studijní plán

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně studijnímu oddělení.

  2. Nejpozději dva měsíce po zápisu do studia předloží student oborové radě sestavený individuální studijní plán schválený školitelem, který musí být v souladu s akreditací daného doktorského studijního programu. Individuální studijní plán vždy obsahuje:

    1. plán postupu v přípravě disertační práce včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    2. podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,

    3. studijní povinnosti včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    4. publikační aktivity včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    5. účast na konferencích včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    6. stáže včetně časového harmonogramu jejich plnění,

    7. v případě prezenčního studia případné pedagogické aktivity.

  3. Individuální studijní plán se sestavuje tak, aby předpokládal, že student absolvuje státní doktorskou zkoušku nejpozději do konce čtvrtého roku studia (tedy nejpozději v den 1461 svého studia).

  4. V souladu s termínem stanoveným oborovou radou, nejpozději však před začátkem každého akademického roku, předloží student po schválení školitelem oborové radě upřesněné studijní aktivity pro nadcházející akademický rok, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu.

  5. Individuální studijní plán, každoroční upřesnění individuálního studijního plánu a změny v individuálním studijním plánu musí být schváleny školitelem a oborovou radou příslušného oboru.


Čl. 20

Průběh studia

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem a časovým rozpisem plnění povinností, který je jeho součástí.

  2. Student doktorského studijního programu v prezenční formě se zpravidla od třetího semestru svého studia podílí na výuce formou, kterou stanoví ředitel institutu resp. vedoucí katedry, a to zpravidla na bakalářském stupni. Student doktorského studijního programu může vést semináře a výjimečně také přednášky, a to pouze se souhlasem příslušného garanta bakalářského, eventuálně magisterského programu.

  3. Student doktorského studijního programu se podílí na publikační činnosti institutu resp. fakulty, a to v souladu s oborovými zvyklostmi a akreditací příslušného doktorského studijního programu.

  4. Přestup z jedné formy studia téhož studijního programu do druhé je ve výjimečných případech možný na základě zdůvodněné žádosti. Povolení přestupu je podmíněno doporučením oborové rady příslušného studijního programu. Další způsoby přestupu mezi jednotlivými formami studia téhož studijního programu upravuje Studijní a zkušební řád univerzity.


Čl. 20

Průběh, přerušení a kontrola studia

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem.

  2. V termínech stanovených oborovou radou student předloží oborové radě přehled plnění povinností stanovených individuálním studijním plánem za období specifikované oborovou radou.

  3. V případě hodnocení podle čl. 8 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity oborová rada stanoví, jakým způsobem student nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá hodnocení podle čl. 8 odst. 4 Studijního a zkušebního řádu univerzity.

  4. Po ukončení přerušení studia má student povinnost se ke studiu znovu zapsat a předložit oborové radě přehled plnění povinností za období od minulého hodnocení oborovou radou do okamžiku opětovného zápisu do studia. Zároveň student se souhlasem školitele předloží oborové radě upřesněné studijní aktivity pro nadcházející období, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu. Tyto úkony je třeba učinit do jednoho měsíce od opětovného zápisu do studia.


Čl. 21

Hodnocení průběhu studia

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Oborová rada dále v případě hodnocení podle čl. 8 odst. 3 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity stanoví, jakým způsobem se nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá samostatnému hodnocení podle čl. 8 odst. 3 Studijní a zkušební řád univerzity.


Čl. 21

Státní doktorská zkouška

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným individuálním studijním plánem dle čl. 19 odst. 2 písm. b).

  2. Ke státní doktorské zkoušce se student přihlašuje nejpozději jeden měsíc před začátkem období určeného pro konání státních doktorských zkoušek dle harmonogramu akademického roku.


Čl. 22

Státní zkouška a obhajoba disertační práce

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)


  1. Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným individuálním studijním plánem. Individuální studijní plán je vždy koncipován tak, že se student hlásí ke státní doktorské zkoušce nejpozději do konce třetího roku studia a absolvuje státní doktorskou zkoušku nejpozději do konce čtvrtého ročníku studia.

  2. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.

  3. Disertační práce musí být odevzdávána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat české a anglické shrnutí (summary). Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a elektronické teze na CD či obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze musí obsahovat anglické shrnutí (summary).

  4. Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či empirické poznatky nebo originální metodologické postupy. Disertační práce splňuje veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty. Její rozsah je minimálně 100 normostran bez abstraktu a příloh. Disertační práce je tematicky a metodologicky uceleným textem.

  5. Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých časopisech.

  6. Zveřejňování disertačních prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé instituty, resp. katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.

  7. Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací, a to nejméně šest měsíců před uplynutím maximální doby studia a nejpozději 60 dní před vypsaným termínem pro obhajoby.

  8. Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana.


Čl. 22

Obhajoba disertační práce

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)


  1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.

  2. Podmínkou pro konání obhajoby disertační práce je splnění všech ostatních povinností vyplývajících z individuálního studijního plánu.

  3. Obhajobě disertační práce předchází malá obhajoba. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením doporučení k obhajobě disertační práce nebo k přepracování disertační práce. Zápis předává předseda oborové rady bezodkladně studijnímu oddělení.

  4. Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací a všemi předepsanými formuláři nejpozději 60 dní před plánovaným termínem obhajoby. Aby bylo možné konat případný opravný termín, je třeba podat přihlášku k obhajobě nejméně osm měsíců před uplynutím maximální doby studia.

  5. Disertační práce musí být odevzdána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat český a anglický abstrakt.

  6. Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a digitální verzi teze na CD či obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze musí obsahovat český a anglický abstrakt.

  7. Elektronickou verzi práce (totožnou s verzí tištěnou) a teze vkládá student prostřednictvím webového rozhraní do Studijního informačního systému.

  8. Termín pro odevzdání práce v tištěné i elektronické podobě je shodný, práce je považována za odevzdanou, pokud student v termínu odevzdal obě podoby práce.

  9. Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo k samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či empirické poznatky nebo originální metodologické postupy.

  10. Disertační práce musí splňovat veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty. Doporučený rozsah práce je mezi 100 a 250 normostranami bez abstraktu a příloh. Disertační práce může být buď tematicky a metodologicky uceleným textem, nebo souborem statí s integračním úvodním a závěrečným textem.

  11. Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých časopisech.

  12. Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program nebo v jazyce anglickém. Disertační práci je možné psát v jiném jazyce, pokud k tomu dá souhlas oborová rada příslušného oboru.

  13. Komise pro obhajobu disertační práce zpravidla ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. V případě, že oponentské posudky jsou výrazně rozdílné, stanoví komise pro obahjobu třetího oponenta pro vypracování dalšího posudku disertační práce. Posudky musí být studentovi k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem obhajoby.

  14. V případě, že je některý z posudků nedoporučující, student má možnost přihlášku k obhajobě stáhnout. Tuto možnost má student pouze jednou a za podmínky, že předsedovi oborové rady oznámí stažení přihlášky k obhajobě nejméně 4 pracovní dny před termínem obhajoby.

  15. Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana.


Část IV

Přechodná a závěrečná ustanovení


Čl. 23

Přechodná ustanovení


  1. Na průběh a kontrolu studia v akademickém roce 2010/2011 se vztahují dosavadní Pravidla.

  2. Úprava studia v doktorských studijních programech dle části III. těchto Pravidel se použije pro studenty zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu, včetně studentů zapsaných ke studiu prvního ročníku začínajícího akademickým rokem 2011/2012. Pro ostatní studenty doktorských studijních programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla.


Přechodná ustanovení


  1. Na průběh a kontrolu studia dle Čl. 4 u studentů zapsaných do studia v akademickém roce 2014/2015 a dříve se do konce jejich studia vztahují dosavadní Pravidla. U studentů nově zapsaných ke studiu v akademickém roce 2015/2016 se již od kontroly studijních poivnností po prvním ročníku použije novelizovaného znění Čl. 4.

  2. Úprava studia v doktorských studijních programech dle článku 19, 20, 21 a 22 těchto pravidel se použije pro studenty zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu. Pro ostatní studenty doktorských studijních programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla.

  3. Podmínka počtu kreditů pro konání státní zkoušky (čl. 11 odst. 1) se pro studenty zapsané do studia v akademickém roce 2014/2015 a dříve uplatní poprvé až v akademickém roce 2016/2017.

  4. Stanovení specializací dle přílohy č. 1 u studijních oborů se uplatňuje počínaje prvním dnem akademického roku 2015/2016. Specializace zmíněné v předchozí větě byly schváleny Vědeckou radou fakulty na zasedáních ve dnech 8. 10. 2014, 10. 12. 2014 a 11. 3. 2015.


Čl. 24

Závěrečná ustanovení


  1. Tento předpis byl schválen akademickým senátem fakulty dne 8. 2. 2011.

  2. Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity 1).

  3. Tento předpis nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2011/2012 s výjimkou čl. 17, který nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2012/2013.


Část druhá

Účinnost


Toto úplné aktuální znění Pravidel pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze odpovídá jeho původnímu znění ze dne 8. února 2011 a jeho změnám ze dne 24. 5. 2013. Originály těchto předpisů jsou k nahlédnutí na sekretariátu děkana fakulty a jejich obsah je rozhodující v případě pochybnosti.




...........................................



...................................


Mgr.  Tomáš WeissM.A. , Ph.D.

předseda Akademického senátu UK FSV

Ing. Petr Soukup

proděkan pro studijní záležitosti UK FSV

1) § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách. Akademický senát univerzity schválil tento předpis dne 25. března 2011…………………


*****Účinnost změn předpisu


První změna Pravidel pro organizaci studia UK FSV v Praze byla schválena Akademickým senátem UK FSV dne 7. května 2013 a Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 24. května 2013. Změna nabyla účinnosti účinnosti prvním dnem akademického roku 2013/2014.


Druhá změna Pravidel pro organizaci studia UK FSV v Praze byla schválena Akademickým senátem UK FSV dne 28. dubna 2015 a Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 15. května 2015.  Změna nabývá účinnosti účinnosti prvním dnem akademického roku 2015/2016.


Třetí změna Pravidel pro organizaci studia UK FSV v Praze byla schválena Akademickým senátem UK FSV dne 4. května 2016 a Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 20. června 2016. Změna nabývá účinnosti účinnosti prvním dnem akademického roku 2016/2017.


Příloha č. 1 Specializace v rámci studijních programů a oborů



Druh studia



Studijní program



Studijní obor



Specializace


Navazující magisterské

Teritoriální studia

Teritoriální studia


Americká studia

Balkánská a středoevropská studia

Evropská studia

Německá a rakouská studia

Ruská a eurasijská studia

Západoevropská studia



Sociologie

Sociologie

Aplikovaný sociologický výzkum a jeho metodologie

Sociologie, veřejnost a politika

Sociální antropologie a kvalitativní výzkum



Ekonomie

Ekonomie a Finance

Ekonomické teorie a modelování

Finance, finanční trhy a bankovnictví


Bakalářské



Mediální a komunikační studia



Žurnalistika


Obrazová a psaná žurnalistika

Audiovizuální žurnalistika

Televize